Podpatěnky...
...
» autorka: básněnka |
byly
jak údy ze Sibyly
možná mě zeslabily
zamčenou kaluží
mráz vetkl okruží
s louskáčkem na ořechy
přeskočím zpozdile všechny střechy
co připomínaj sněžný zajíce
a závoj přeslice
nosítka z procesí
lásky a procesy
lehký
jak zabíjení ryb
a pořád byly
uťatý údy pro Sibyly...
okruží?
jak údy ze Sibyly
možná mě zeslabily
zamčenou kaluží
mráz vetkl okruží
s louskáčkem na ořechy
přeskočím zpozdile všechny střechy
co připomínaj sněžný zajíce
a závoj přeslice
nosítka z procesí
lásky a procesy
lehký
jak zabíjení ryb
a pořád byly
uťatý údy pro Sibyly...
okruží?
Tipů: 28
» 28.12.14
» komentářů: 16
» čteno: 682(23)
» posláno: 0
» nahlásit
» 28.12.2014 - 21:02
zajíci jsou vzácní,
tak jako v mrazech kaluže,
tak jako procesí,
či pravda od muže?
ST
tak jako v mrazech kaluže,
tak jako procesí,
či pravda od muže?
ST
» 28.12.2014 - 22:38
Krása, jen nevím, co napsat, asi jen pravdu, že je to pěkné, jen nejsem koumák a nerozumím.:-)
Přeskočíš všechny kaluže
dostaneš lásku od muže
přelouskáš všechny oříšky
dostaneš medaili za knížky :-) :-).Co to zasejc melu, no jo, no:-)
Přeskočíš všechny kaluže
dostaneš lásku od muže
přelouskáš všechny oříšky
dostaneš medaili za knížky :-) :-).Co to zasejc melu, no jo, no:-)
» 29.12.2014 - 09:00
skořápky ořechů, po hladině krouží,
je jedno zda mořem, či malinkou louží ...
je jedno zda mořem, či malinkou louží ...
» 29.12.2014 - 09:44
Hledání pravdy to je oříšek, není na to louskáček...
Líbí se mi moc tvá báseň.
ST:-)
Líbí se mi moc tvá báseň.
ST:-)
» 29.12.2014 - 21:46
krizekkk
Jsi romantička k nezabití. ,)
» 30.12.2014 - 02:35
I do lůn se zmínila mi:
Ses i bál.
I byla-li bys Sibyla,
líbila by ses.
I maliním ze snů lodí.
* * *
Co čekat od věštkyně?
Zbytečné hádat, kdes i byla.
Údy si pověš v kině…
Ať je ti plënka milá.
Pocválá na ní dvacet klisen,
aby ti do srdce zasekly sen,
jak milovalas obludu,
co taky byla bez údů.
Že nebylo to bez vú-dú,
pražádnou nemáš ostudu.
Ba naopak.
* * *
Dál tyhle básně piš,
ať nás tu mnohé potrápíš.
Ani já nevím vždy, o čem jsou,
však k nebi až mne vynesou.
Ses i bál.
I byla-li bys Sibyla,
líbila by ses.
I maliním ze snů lodí.
* * *
Co čekat od věštkyně?
Zbytečné hádat, kdes i byla.
Údy si pověš v kině…
Ať je ti plënka milá.
Pocválá na ní dvacet klisen,
aby ti do srdce zasekly sen,
jak milovalas obludu,
co taky byla bez údů.
Že nebylo to bez vú-dú,
pražádnou nemáš ostudu.
Ba naopak.
* * *
Dál tyhle básně piš,
ať nás tu mnohé potrápíš.
Ani já nevím vždy, o čem jsou,
však k nebi až mne vynesou.
» 02.01.2015 - 18:13
hloubavá: má drahá, jak jistě dobře víš, na věštkyně už nejni takovej spoleh:-)...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Kapesní zrcátka... | Následující: Pro ptáky v trní...