Vítr již odfoukal
.....
» autorka: whiolet |
Vítr již odfoukal
všechny ty prázdné sliby co jsi mi dal
Dotýkám se stromů, to oni byly moji svědci
když srdce z hrudi jsi mi rval
Šeptaly růže
že rány hojí čas
Má hlava
co již nevznášela se v oblacích
Pořád se snažila
všechno pochopit
všechny ty prázdné sliby co jsi mi dal
Dotýkám se stromů, to oni byly moji svědci
když srdce z hrudi jsi mi rval
Šeptaly růže
že rány hojí čas
Má hlava
co již nevznášela se v oblacích
Pořád se snažila
všechno pochopit
Tipů: 23
» 19.12.14
» komentářů: 11
» čteno: 708(23)
» posláno: 0
» nahlásit
» 12.01.2015 - 11:20
Jakmile člověk nemyslí rozumem ale pouze jen emocemi, na to ostatní nepřijde, a na to co si myslí, si nedá rozmluvit. Až po čase, kdy nabyde své sebejistoty.
» 14.01.2015 - 03:46
Těžko chápat? Dá se vysvětlit celkem jednoduše, milý Watsone. Nikdo z nás není ideální. A co se nám nedostává u jednoho, nalezneme u někoho jiného. A jakmile překročíme krajní mez, ocitneme se lehce uprostřed Bermudského trojúhelníku, kde se velmi špatně plave a někoho uděláme nešťastným (pokud máme v povaze druhému škodit). V krajním případě to uděláme, ačkoliv nechceme. Bohužel se to děje všude dnes a denně a postižený člověk trpí depresemi. Čas však všechno přebolí. Za pár let se tomu budete smát ve svém vlastním klubu a budete si říkat, s jakým idiotem jste to chtěli vlastně být.
» 14.01.2015 - 11:04
Pravda je taková že za pár let je směšné všechno trápení vystřídá ho jiné závažnější ale klid nakonec nás vysvobodii stařecká demence haha
» 30.11.2015 - 19:44
J.F.Julián
Chápu... St
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Hra pro tři | Následující: Pláču