Zapomenutý spolu-poutník
z pláče rozedraných chodidel a dlaní
» autorka: Toulavá |
Když k uším tvým vítr přinesl vzlyk,
v aleji temné za ním otáčel ses,
strom, co šuměl, najednou ztich ....
v prostředku jedné z tvých vět ke mě.
Nedošlo ti, že pláče cosi ve mě
.... a ohlížel ses v dálce po okolí
Koho,
že to srdce bolí?
snad brzo zachytí tvůj zrak,
že trny na okraji cesty, drásají mě k nesnesení
zatím je to, co brzy není.
v aleji temné za ním otáčel ses,
strom, co šuměl, najednou ztich ....
v prostředku jedné z tvých vět ke mě.
Nedošlo ti, že pláče cosi ve mě
.... a ohlížel ses v dálce po okolí
Koho,
že to srdce bolí?
snad brzo zachytí tvůj zrak,
že trny na okraji cesty, drásají mě k nesnesení
zatím je to, co brzy není.
Tipů: 23
» 15.12.14
» komentářů: 15
» čteno: 712(22)
» posláno: 0
» nahlásit
» 17.12.2014 - 15:27
krizekkk
SmuTek...
» 18.12.2014 - 13:15
takový už je život. K žití to moc není, ale snad se to jednou v lepší změní...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Kdo dal ti právo | Následující: Božské drama