Neohraničená

Pomyslná slina
pod ruce se vlíná
když svíráš v nich hřívu mravu
Myslím silně na Ostravu.

Pomyslná slina
ostnatého deště
hrdlo svírá
chladným „ještě“.

Kapky potu
odlétají jinam
k vypnutému hrotu
tělní rosa vzlíná

Osiří mé ruce po kontaktech
nerozeznám je
ani své tělo v aktech
tělo rozhýřené bylo
teď mysl tudy vlaje
kdes věnečky, sílo
kdes uvila je...

Když osmělíš se
hladit noc
být s ní jenom

Nemyslím na hvězdy a tmu
cítím nocí

Ta se umí dotýkat
Roztouží tě docela snadno
když vejdeš v ní
bez světelných stráží

Není vůbec ospalá
Probouzí tě naopak
po denní opici
rozpíná ti zrak
uvolní tě tak
že ti nezáleží na površích,

Spanilá krásko
Noci, miluji tvé dny
když jsi nahá
nevidím tě.
Vidím se, když jsem v tobě

Krátkonohé dny,
se s nocí sráží
Miláčku, kdo si tě váží?

Neztrácej se vysvětlováním,
Neodcházej do ráje
Nepřibližuj rána
Nekonči v příkopech
Nesvlíkej se
Nezvážni

Ovládám se nebýt sentimentální.

Kam směřujeme?
v naší smělé kombinaci
Mám dluh
k tvým osedlaným koním.