Sonet o choutkách

Prostírám květy na louce
s velkou duší romantika.
Čeká mě tu dnes promoce
z milování, jak se říká.

Dívka krev a mlíko se svlíká.
Padám před ní na kolena,
že až z toužení štěstím vzlykám.
Láska je věc zatrolená.

Z pole slyšíme zachrochtání.
Mohu si sáhnout? – přihlouple se ptám.
Zlíbám tě celou moje paní.
Náhle se zjevil štětinatý kmán.

Ó bílá ňadra… můj ty světe,
jsou rozsápána od prasete.