díky viditelnému...

odpíchl jsem si příchod
do pozdního odpoledne
hlas vlka vlhnul slinami
a stékal kaňonem
svěží rosa zdobila
mramorový kámen
modrá silueta
se zvedla z táboráku
a táhla údolím

ona stála opodál
nehnutě zahleděná
jako spadané listí
tělo vláčné a poddajné
jako experiment
ve stimulační hudbě
na ramenou měla horské hřebeny
na límci košile sojku
lekníny se ovíjely kolem kotníků
v kapsičce jí skřehotala žába
a vzduch voněl ostružinami

vlastně se zdá
že je svobodná
a možná je v ní odchylka
maličká změna v proudění
napětí mezi ničím a něčím
taková jiskra v oku pravěkého draka
které se otáčí
aby spatřilo samo sebe

otočila se ke mně
znáte příteli meditační techniky?

myslíte Ungrund
/taky vám to jméno připomíná řádku
na optikově tabulce?/
takové to hluboké uvolnění
v pozici lotosového květu
vnitřní mír
klidné rozebrání pavučiny
a opětovné složení
spolknout motýla
a pak jej zase vypustit ven
či moudrost nezasahování
do plynulého toku dění?
to jsou táraniny
existují jen dvě mantry
mňam a fuj
moje je mňam...