Až jednou

Až jednou
v předpeklí
rozkvetou růže

sejdou se
prokletí
zmařených tužeb

v šedivých kápích
na hroby tiše
usednou

tady neplatí
zlaťáků klišé
pro jednou

pomníky činů
zaváté časem
zdobí prach

z nápisů splínů
v šedivé kráse
číší strach

kříže svědomí
náhrobky lží
topí se v mlze

třpytí se stromy
na které mží
jak oči v slze

až zase
v předpeklí
zahoří svíce

dík lásce
prokletých
nebude více