Zenová

Šeří se v šest
šedavé šrafování
a trochu šarlatu,
jak šat co nosí z Líšně coura
kostelní věž, na třešni Višna
komín je roura
kocourem obtočená
pod mechem šindel
Víš? Nahoře vedle hromosvodů
krajina nedotčená
možná blíž k bohu
...má
než já.
--------------------------------------------

K večeřím!
A halas bytem
rodiny nerozbité
a věřím, že ještě jsou
čistí a milováni
a věří!
... V povídání.
------------------------------------------

Když měla povídavou
pohádky povídala
travou to ševelilo
a myslím, že se bála
jako my.
Večerem za stromy
se stíny ulehala
a bohy divných jmen
Šer Chán, Ká
v koberce tkala
má máma Africká.....
--------------------------------------------

Co dáno nám,
když hrajeme si na kupčíky
zrozeni s holou řití?
To ráno rán,
kdy hrobník řekne díky
za ten kšeft
a dva lokty banality
lopatou, co rezavej má heft
zaháže zemí po okraj
no není to božské?
------------------------------------------------

Boga jeho, řekl Bugár
já mu ednu líznu!
A byl to vrchol
vulgarismu!
Já znám boha
a nemá vepřín
přec ho předčí!
Heepčíí.
---------------------------------------------

Nepolíbená..
a..
věčně se toulá v sadě
sedává v první řadě
před oltářem
přesto z ní záře
září víc,
než odraz svic
ze světa veselic
nic nepoznala
a z mála žije
ta divná od hájenky
rty má tenký
do pomlčky
oči jako jezera
mlčky kolem kláštera
rána otevírá...
----------------------------------------------

Povídal opat opatrně,
když třídil oplatky
mein Opa z Opavy
včera byl prozrazen
prý polkl v Polsku Zen
a tím s ním nebem neplul
neb setnul rýčem vejpůl
kotě.
-----------------------------------------------

Přirozenost nebe je původně jasná,
ale samým hledáním se pohled zatemní.
píseň Sarahy