Z mého srdce

Projezdil jsem za tebou dalších tisíc mil,
abych tě opět viděl, abych s tebou snil…

Díval se ti do očí, na rty políbil,
a nemohl přebrodit proudy, těch krásných chvil…

Nikdy jsem nikoho necítil, srdce tvrdé nosil,
pak jsi přišla ty, a někdo lampu mé duše rozsvítil…

Světlem, jasnějším než slunce jsem se popálil,
srdce své ti dal, zkáze se vystavil…

…ale, když má ústa z popudu mého srdce mluví…
jejich šepotem se nese…jsi jediná…pro mne.

Smutek a stín…
….se dostavil.