Sentence v klusu

Čekám dál, zmizelo nadšení.
Velcí prolévají hrdlo,
takže ztraceni.
Rýmy od léta do zimy.
Nemají příběh.
Pravda je skvělá čarodějka.
Myslím na viny a důsledky.
Odposledka v začarovaném kruhu.

Smál jsem se a bylo to zlé.
Tlamy hleděli jako beránci.
Bůh nebyl mezi kopanci.
a já - já byl sám.
Tak mě nechali v hlíně.
V cukrové vatě nahého.
Morálku snesl anděl.
Bylo to něco zlatého.
Trochu jsem se zarděl,
bylo v tom děvče.
Utíkal jsem a zvali mě pěvče.

Nic jsem nikomu nedal.
Vezmu si co mě zdobí.
Říkám si - kdo ví?
Konce bývají ztracené.
Když je mládí bohaté.
Věřte vše je podjaté.
I ty řeči chlupaté.
vedou do záhuby.
Jistotu zkolíš slovy.
Nic nestojí vztek.
A když vidím kolik je zloby.
Věřte, bude to loby.