pod vodopádem...

i přesto že mrzlo
slunce pálilo
jako zlatý tolar
co někdo polil benzínem
škrtl zapalovačem a řekl
podrž mi to
jen si skáknu pro noviny
a už se nevrátil

kolem prošla skupinka tučňáků
a já zaslechl věty tlumené
že by zimu radši přečkali
v ústavu pro duševně choré
měkké postele
šatstvo čisté
večírek s chovankami
jednou týdně
příjemně strávené chvíle
nepromarněné

v dáli jsem zahlédl vodopád
střemhlav se řítící dolů
až jsem vyprahlý
cítil tu vodu

když jsem však přišel blíž
něco nebylo v pořádku
ta bystřina byla strnulá

vlastně to bylo
nabílené schodiště k domu
nahému jako lidská tvář
vysoko na skalním převisu

zaklepal jsem na něj
vydalo dřevěný zvuk
vzápětí se složilo
a vyschodilo nahoru

Aconita seděla na verandě
v mnišské kápi
vytrvalá
s dvěma bujnými hrozny v květu
modrofialové oči

klátila nohama
veškerou pozornost věnovala
hltání stehna
nějakého opeřence
a opodál ji sledovala pánev
jako netrpělivé štěně

dostal jsem hlad
že bych snědl pohřební vůz
i s průvodem

usmála se a nabídla mi
ale pozor
mne se nedotýkejte pane
vyvolávám plamenný pocit
a ústní arytmii

navíc to jídlo je
z ptáka-co-mění-barvy
můžete ji změnit i vy
třeba zrudnete chtíčem

na tom není nic divného
když se na vás podívám
nepotřebuji ani to maso
víte že vás hledám
už pěkně dlouho?

mě jen tak nenajdete
já nejsem tam
kde je pták-co-mění-barvy

takže jste tam kde ten pták není?

ne
jsem tam kde je nemění...