Už
...tomu koho jsem pustila příliš blízko
» autorka: divoženka1 |
Už tě nepotkám
jen uprostřed smíchu
náhle zabolíš
Už tě neslyším
jen s větrem
někdy zapískáš
Bereš mi rovnováhu
a pak ji stejně ztrácíš
Už
jen uprostřed mně
................ zůstáváš
jen uprostřed smíchu
náhle zabolíš
Už tě neslyším
jen s větrem
někdy zapískáš
Bereš mi rovnováhu
a pak ji stejně ztrácíš
Už
jen uprostřed mně
................ zůstáváš
Tipů: 28
» 24.10.14
» komentářů: 15
» čteno: 606(23)
» posláno: 0
» nahlásit
» 24.10.2014 - 21:10
a někdo se dostane tak pod kůži
jako by tam vrostl napořád
a bolí i po letech
byť... jen vzpomínkou
jako by tam vrostl napořád
a bolí i po letech
byť... jen vzpomínkou
» 24.10.2014 - 21:58
Milena
Moc dobře rozumím. Musí se to odžít. ST
» 24.10.2014 - 22:20
tak tahle je krásná - ale nepouštět někoho hodně blízko, to vlastně nejde ST
» 25.10.2014 - 17:00
krizekkk
Rozumím ... st
» 26.10.2014 - 00:17
vzpomínky na někoho blízko dávají, protože ty špatný zapomínáme... zrcadlení...
» 31.03.2015 - 12:44
To se často nestává, ale stojí to i za tu bolest vzpomínky. Krásně vystižené, jistojistě prožité.
ST*
ST*
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: RIP | Následující: Okno ve vlasech