Usmívání ...
Jen tak z radosti ze života... ( 2013)
» autorka: obaleč jabloňový |
Kampak?
Ptáte se mě?
No vlastně nikam, jen na jaro si zvykám.
A právě stěhuju si do duše balet.
Jo, jo jenže přicházíte do let ...
Počítám s tím, že to bude bolet ...
Nerušte!
Teď právě okoukávám
jak slunce zeleně hladí tváře strání
a to mě nutí k usmívání.
Budu se učit nadechnout
a bouchnout smíchy
až Bůh brání.
Já, že mám čaj na chechtání?
Jen, ještě se chci tiše smát jako déšť
jako obrácená duha
ne tuctová a ne až druhá.
Vzpomínáš si jak padal sníh?
Nauč mě jak se sype smích.
Ptáte se mě?
No vlastně nikam, jen na jaro si zvykám.
A právě stěhuju si do duše balet.
Jo, jo jenže přicházíte do let ...
Počítám s tím, že to bude bolet ...
Nerušte!
Teď právě okoukávám
jak slunce zeleně hladí tváře strání
a to mě nutí k usmívání.
Budu se učit nadechnout
a bouchnout smíchy
až Bůh brání.
Já, že mám čaj na chechtání?
Jen, ještě se chci tiše smát jako déšť
jako obrácená duha
ne tuctová a ne až druhá.
Vzpomínáš si jak padal sníh?
Nauč mě jak se sype smích.
Tipů: 18
» 23.10.14
» komentářů: 15
» čteno: 568(12)
» posláno: 0
» nahlásit
» 23.10.2014 - 11:28
do duše si stěhuješ balet a chceš se tiše smát jako déšť - to je krásně napsané ST
» 24.10.2014 - 18:12
krizekkk
Nauč mě... Líbí se mi to. Moc. ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Zastřel mě ... | Následující: Dlouhá stébla