Mlha

Mlha

Já chladem jsem se třásl,
Dnes v bílé mlze ranní.
Očima bloudil šerem.
A na duši měl mráz..

Bolest mne probudila
A sebrala mi spaní.
Za okny šedobílo.
Chladný, podzimní čas.

Dlouhé, šedivé ráno.
A slepá okna domu.
Chuchvalce šedé mlhy.
Jak peří na polštář.

Však naděje tu zbyla.
Tak nějak lépe je mi.
Ač stále vidím bílo.
Tak vnímám nad ním zář.

Teď se již rozednívá.
Již mlha klesá k zemi.
A světlo stíny plaší.
Nízký běloby pás.

Nad mlhou vyšlo Slunce!
Hřeje zem a mě na ní.
A do okna mi svítí.
Zírám, jak na oltář.

Mám rád taková rána.
Ač bolestná a chladná.
Tu naději v té mlze.
Tu víru v Slunce zář.

Je říjen. Podzim vládne.
Stejně však Slunce vstává.
A já jej šťasten vítám.
A nastavuji tvář.