Polibek na rozloučenou

slova
jež se ještě na jazyku
třpytila nadějí
minula tvé rty
a ztratila lesk

cítil jsem
ostré hrany
jak kůží derou se
přímo v můj střed
kde v úderech
zdrceného svalu
trhaly mé nitro
na kusy

nehnutě stál jsem
v posledním obrazu
našeho citu
a ty ses pomalu
začala ztrácet

v tu chvíli
věděl jsem
že již marné jsou
všechny záchranné
pokusy

snad jen polibek
na rozloučenou

ale ten

už se nenosí