když je čas zavřít knihu...
tak to teprve začíná...
» autor: enigman |
brodím se fosforem záře
co sahá až do výše boků
oči propichují temnotu
ucítím pohyb
ve třpytu podzimní pláže
vrcholy pentagramu
se sbíhají do trojúhelníku
síla vizuálního pole
stěží rozlišitelná
karmický vítr
nás k sobě sfoukává
příliš pozdě
na změnu sázky
kolo se už otáčí
a kulička padá
skorochvění
záblesky barev na obloze
jitřenka i kuropění
oranžové vlny
pulzace
výbuchy
bez pohnutí
nohy v písku vrostlé
záblesky pokračují
prohlubování
orgasmická energie
proudění
sténáme
hvězdy explodují
ale žár zůstává
a rozrůstá se
ptáci se přidávají
ptáci co nejsou vidět
ptáci odněkud
ptáci odevšad
všichni o tom mluví
všichni to vidí a cítí
hlasitěji
hlasitěji
HLASITĚJI
vsadil jsi
svou duši
svou mysl
svou příčetnost
vsadil si zbytek svého života
nebe ze mě třesení
co to je tohle co se děje?
to co se děje je to co jsme
euforie pokračuje
stužky oranžového světla se proplétají
tyrkysové záblesky
další pulzace
vlna za vlnou
kosmické energie
pokračuje to
narůstá
akumulace
kritické množství
absorpce
ať to udělá cokoli
uděláš to také
má tě to ve své moci
RADOST
za vrcholky hor
vychází slunce
slunce na které jsme zapomněli
to slunce se vrací...
co sahá až do výše boků
oči propichují temnotu
ucítím pohyb
ve třpytu podzimní pláže
vrcholy pentagramu
se sbíhají do trojúhelníku
síla vizuálního pole
stěží rozlišitelná
karmický vítr
nás k sobě sfoukává
příliš pozdě
na změnu sázky
kolo se už otáčí
a kulička padá
skorochvění
záblesky barev na obloze
jitřenka i kuropění
oranžové vlny
pulzace
výbuchy
bez pohnutí
nohy v písku vrostlé
záblesky pokračují
prohlubování
orgasmická energie
proudění
sténáme
hvězdy explodují
ale žár zůstává
a rozrůstá se
ptáci se přidávají
ptáci co nejsou vidět
ptáci odněkud
ptáci odevšad
všichni o tom mluví
všichni to vidí a cítí
hlasitěji
hlasitěji
HLASITĚJI
vsadil jsi
svou duši
svou mysl
svou příčetnost
vsadil si zbytek svého života
nebe ze mě třesení
co to je tohle co se děje?
to co se děje je to co jsme
euforie pokračuje
stužky oranžového světla se proplétají
tyrkysové záblesky
další pulzace
vlna za vlnou
kosmické energie
pokračuje to
narůstá
akumulace
kritické množství
absorpce
ať to udělá cokoli
uděláš to také
má tě to ve své moci
RADOST
za vrcholky hor
vychází slunce
slunce na které jsme zapomněli
to slunce se vrací...
Tipů: 31
» 15.10.14
» komentářů: 16
» čteno: 693(22)
» posláno: 0
» nahlásit
» 15.10.2014 - 16:52
Guanti Rosi
Vždycky se najdou výrazy pro to, co chce ven. A někdy je to ohromující. Člověka to přišpendlí jen při přečtení. Co se asi děje při prožitku. ST :O)
» 15.10.2014 - 22:25
Příval života. Žjů, exploze zážitků a pocitů. Sfoukávání...týjo, to je omamně zavazující. Uzel, klička, hotovo. :)
» 15.10.2014 - 23:23
Vsadil jsi svou duši, svou mysl, svou příčetnoST, vsadil jsi zbytek svého života...
» 18.10.2014 - 07:43
krizekkk
Pochodem vchod. ,)
» 18.10.2014 - 20:20
brodím se svitem tváře
tak jemným až mne dojímá
zastavila jsem se těsně vedle prožívání
možná osud
sladký vání...
tak jemným až mne dojímá
zastavila jsem se těsně vedle prožívání
možná osud
sladký vání...
» 23.10.2014 - 03:30
točí se ta energie, kdybych uměla tančit a zpívat má to velkej rytmus... vau... zvu tě na tanec bez not... :-)))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: ta co má šaty z provázků… | Následující: kontakt...