na tahu sluk...

borůvkově zbarvený
plísní infikovaný příval vůní
podzimního deště
konečně ustal
já stál zamyšleně
v ústí průseku
směřujícímu k bažinám
a vlevo nad osamělou stodolou
se vyhoupl moučný měsíc

nehybné kaluže
odrážející oblohu
nakažené nezdravou bělobou
zatímco bažinatý močál
v neustálém pohybu

páření žab
kvákavý jekot
v milostném běsnění
dosahující vrcholu

měsíc popolezl
a stříbrným leskem
potáhl kaluže
i vlhkou kůži žab
které se měňavě třpytily
briliantností

a mezi tím
se vynořila
v nízkém
zdánlivě pomalém letu
a domnělou bezmocností
svěšeným zobákem
a hlavou
s beraní tvrdohlavostí

bylo na ní
cosi vznešeného
když se odhaluje
i přes nebezpečí
usmál jsem se
sklonil hlaveň
a ona splynula
s temným pozadím...