nasadím Ti místo křídel větrníky, co budou rozhánět slzy
Bělokvět
» autor: Kajuta |
Vezmem to na saních z půdy
rovnou z útesu, naše srdce jsou
divoká, budeme slaňovat mezi
vlnami
nasadím Ti místo křídel větrníky
co budou rozhánět slzy
budeš kolem sebe vesele rozhazovat semínka
Bříz Zebřích v pyžamových kabátech
co budou zapouštět kořeny u břehů
potetovaní od hlavy k patě
stavem beztíže
a hvězdami
vodní banka plná řetízků stříbrných
bublinek
nabízí Ti pod tou spoustou šnečích
domků, račích klepet a rybích hlasů
to nejlepší, co má k mání
sáňkujeme jak vítr s čepelí mezi zuby
čau, Nemo, ty stará vojno
neschovávej ten periskop
přes bájné mořské kopce
ptáci-pašeráci tepla pro nás schovávají
kontraband
pocity jak mlsné ovíjení chaluh
šplhají nám po patách výš a výš
zastaví u perel Tvých očí
Anděl Bělokvět
rovnou z útesu, naše srdce jsou
divoká, budeme slaňovat mezi
vlnami
nasadím Ti místo křídel větrníky
co budou rozhánět slzy
budeš kolem sebe vesele rozhazovat semínka
Bříz Zebřích v pyžamových kabátech
co budou zapouštět kořeny u břehů
potetovaní od hlavy k patě
stavem beztíže
a hvězdami
vodní banka plná řetízků stříbrných
bublinek
nabízí Ti pod tou spoustou šnečích
domků, račích klepet a rybích hlasů
to nejlepší, co má k mání
sáňkujeme jak vítr s čepelí mezi zuby
čau, Nemo, ty stará vojno
neschovávej ten periskop
přes bájné mořské kopce
ptáci-pašeráci tepla pro nás schovávají
kontraband
pocity jak mlsné ovíjení chaluh
šplhají nám po patách výš a výš
zastaví u perel Tvých očí
Anděl Bělokvět
Tipů: 31
» 07.10.14
» komentářů: 17
» čteno: 684(24)
» posláno: 0
» nahlásit
» 07.10.2014 - 15:01
Nádherný bláznivý let mezi vlnami... vítr, co studí do tváří... větrníky na rozhánění slz by se opravdu někdy hodily, neb brečeti je lidské... ale ta nadějnost, ach... vidím přerychle rostoucí pruhované stromy kolem břehů, všechno jako ve fantasy příběhu... jů a Nemo, můj tajemný hrdina...
jo, milý básníku, za tvé dílko perlu ti posílám...
byť jmenuje se ST+Z :-)
jo, milý básníku, za tvé dílko perlu ti posílám...
byť jmenuje se ST+Z :-)
» 07.10.2014 - 15:35
.
co se někdy stává
jsou díla, která ze sebe vyzařují chvění
a člověk to cítí a zastaví se
jako malé dítě sáhne si
nikdy mě to nezklamalo
a tak to bylo dnes u Tvé básně
nezklamala, chvění se přeneslo
do mé duše
veliká krása
*****
co se někdy stává
jsou díla, která ze sebe vyzařují chvění
a člověk to cítí a zastaví se
jako malé dítě sáhne si
nikdy mě to nezklamalo
a tak to bylo dnes u Tvé básně
nezklamala, chvění se přeneslo
do mé duše
veliká krása
*****
» 07.10.2014 - 16:32
krizekkk
Skvěle píšící romantiku, ST. ,)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Elektroharfa | Následující: čtu harlekýnky (ale...)