Zadaptováni snadno a rychle
Přežili jsme!
» autorka: hloubavá |
Nevím přesně, v čí hlavě se to vylíhlo (podezírám vedení školy), ale letos v září jsem byla postavena před "zásadní" úkol - šesťáci, z nichž většina spolu již pět let chodí do stejné školy, pojedou na čtyřdenní adaptační kurz, aby se poznali a vytvořili ten správný kolektiv. A aby sžití bylo dokonalé, pojedou se svými třídními.
Všichni tři třídní učitelé (chlap a dvě ženské) jsme brblali, leč marně. Nezbylo, než se k úkolu postavit čelem. Kolegové, postižení stejně v předchozím roce, nám doporučili Zbraslavice, kde to prý bylo fajn.
Zajásali jsme a kontaktovali agenturu. Ta nás informovala, že apartmány jsou již zadány, ale jsou ještě volné chatky. Sice se v nich netopí, ale září bývá ještě vlahé a spacáky to jistí. Navíc - chatky jsou dřevěné, snadno se zadýchají, a tudíž zahřejí. Pro žáky ZŠ ideální.
Zajásali jsme podruhé, vybrali peníze, informovali rodiče, že bude zima a v úterý 23. září vyrazili směr Zbraslavice. Zima byla notná, ale chatky se přece snadno zadýchají, říkali jsme si kurážně.
Dorazili jsme na místo a byli bez dechu. Chatky byly opravdu dřevěné a opravdu se v nich netopilo. Malebně umístěné na rozbahněné louce u rybníka vypadaly téměř přátelsky. Z druhé strany to jistil vysoký smrkový les. Pak jsme se přiblížili a mně začalo být líto chatek, dětí a především sebe.
Pokud nám někdy ukazují v televizi vybydlené byty některých našich spoluobčanů a my jsme z toho paf - tak tohle bylo ještě o stupeň výš. Dostali jsme se do stratosféry špíny, hnusu a lidské arogance. Rázem jsme my, vyučující oběti, pochopily, proč agentura požadovala 90 % ceny jako zálohu. Chaty měly zjevně dávno po zenitu, na svou slávu vzpomínaly vytlučenými prkny, vysklenými okny, škvírami mezi křivými dveřmi, kterými jsi ruku prostrčil jako nic. Prostě děs. A to nás čekala ta úžasná mrazivá noc z úterka do středy.
Naše stížnosti byly odbyty větou - Dohodněte se s agenturou, já jsem jen správce. V agentuře nám nabídli tělocvičnu. Pro 61 dětí a tři pedagogy se zdravotníkem zcela nemyslitelné, takže jsme zaveleli k ubytování, rozdali klíčky a důraznou radu - na sebe vše, co máte, pokud se v tom vejdete do spacáku - a šli obhlédnout okolí. A v tom vypadl proud - jediný "luxus", který chaty poskytovaly. Správce nám ukázal jističe a my se nestačili divit - dnes již poněkolikáté. To, co jsme spatřili, by vyrazilo dech každému, ale hasič a bezpečák by zaplesali (viz foto).
Záchody a umývárny byly sice čisté, ale 300 metrů vzdálené, bez topení, v umývadlech tekla jen studená voda. (Ve sprchách sice i teplá, ale fungovaly jen tři dívčí, chlapecké byly mimo provoz.) Po vyhlášení hesla dne, které se stalo posléze heslem pobytu - Kdo se meje, je prase!, jsme se zalígrovali v chatkách, zhasi a zavrtali se do spacáků. Škvírami ve stěnách jsme sledovali úžasnou jasnou hvězdnou oblohu, která slibovala opravdu mrazivou noc.
A to byl vlastně jediný slib, který se naplnil.
Zbraslavice
Všichni tři třídní učitelé (chlap a dvě ženské) jsme brblali, leč marně. Nezbylo, než se k úkolu postavit čelem. Kolegové, postižení stejně v předchozím roce, nám doporučili Zbraslavice, kde to prý bylo fajn.
Zajásali jsme a kontaktovali agenturu. Ta nás informovala, že apartmány jsou již zadány, ale jsou ještě volné chatky. Sice se v nich netopí, ale září bývá ještě vlahé a spacáky to jistí. Navíc - chatky jsou dřevěné, snadno se zadýchají, a tudíž zahřejí. Pro žáky ZŠ ideální.
Zajásali jsme podruhé, vybrali peníze, informovali rodiče, že bude zima a v úterý 23. září vyrazili směr Zbraslavice. Zima byla notná, ale chatky se přece snadno zadýchají, říkali jsme si kurážně.
Dorazili jsme na místo a byli bez dechu. Chatky byly opravdu dřevěné a opravdu se v nich netopilo. Malebně umístěné na rozbahněné louce u rybníka vypadaly téměř přátelsky. Z druhé strany to jistil vysoký smrkový les. Pak jsme se přiblížili a mně začalo být líto chatek, dětí a především sebe.
Pokud nám někdy ukazují v televizi vybydlené byty některých našich spoluobčanů a my jsme z toho paf - tak tohle bylo ještě o stupeň výš. Dostali jsme se do stratosféry špíny, hnusu a lidské arogance. Rázem jsme my, vyučující oběti, pochopily, proč agentura požadovala 90 % ceny jako zálohu. Chaty měly zjevně dávno po zenitu, na svou slávu vzpomínaly vytlučenými prkny, vysklenými okny, škvírami mezi křivými dveřmi, kterými jsi ruku prostrčil jako nic. Prostě děs. A to nás čekala ta úžasná mrazivá noc z úterka do středy.
Naše stížnosti byly odbyty větou - Dohodněte se s agenturou, já jsem jen správce. V agentuře nám nabídli tělocvičnu. Pro 61 dětí a tři pedagogy se zdravotníkem zcela nemyslitelné, takže jsme zaveleli k ubytování, rozdali klíčky a důraznou radu - na sebe vše, co máte, pokud se v tom vejdete do spacáku - a šli obhlédnout okolí. A v tom vypadl proud - jediný "luxus", který chaty poskytovaly. Správce nám ukázal jističe a my se nestačili divit - dnes již poněkolikáté. To, co jsme spatřili, by vyrazilo dech každému, ale hasič a bezpečák by zaplesali (viz foto).
Záchody a umývárny byly sice čisté, ale 300 metrů vzdálené, bez topení, v umývadlech tekla jen studená voda. (Ve sprchách sice i teplá, ale fungovaly jen tři dívčí, chlapecké byly mimo provoz.) Po vyhlášení hesla dne, které se stalo posléze heslem pobytu - Kdo se meje, je prase!, jsme se zalígrovali v chatkách, zhasi a zavrtali se do spacáků. Škvírami ve stěnách jsme sledovali úžasnou jasnou hvězdnou oblohu, která slibovala opravdu mrazivou noc.
A to byl vlastně jediný slib, který se naplnil.
Zbraslavice
Tipů: 22
» 27.09.14
» komentářů: 14
» čteno: 1194(24)
» posláno: 0
» nahlásit
» 27.09.2014 - 19:38
no takovej učitelskožákovskej-adaptačněhorrorovej pobyteček..hvězdy jsou ale hvězdy, broučci plný teček, krásnej zimní zážiteček...osobně mám ráda teplíčko a nejsem prase...ráda se meju a nemusí to bejt na terase
jen se divím, co je to za agenturu! asi maj ve znaku jen černou můru
jen se divím, co je to za agenturu! asi maj ve znaku jen černou můru
» 27.09.2014 - 20:08
Hazentla
1
Ježiš...ale zase..kolektiv to jistě zocelilo :)
» 27.09.2014 - 20:30
Ale nezemřeli ne? Žádný omrzliny...?
Byla to Tajný MeziKoKoS. Agentura meziplanetárního konstruktivního strašení:-)
A výsledek? Skvost!
Byla to Tajný MeziKoKoS. Agentura meziplanetárního konstruktivního strašení:-)
A výsledek? Skvost!
» 27.09.2014 - 21:12
v něčem paralelně podobným jsem ještě nedávno žil... klemra jako blázen a svítilo se svíčkama, lednice vytekla, proud došel, boiler na teplou vodu odkráčel důstojně na věčnost, nikomu bych tohle nepřál jako dlouhodobou vyhlídku, zvlášť ne dětem...
ST a Z
ST a Z
» 28.09.2014 - 11:19
Jako bych živě viděla s naším turisťákem u Javorníku. Potěšila jsi mne, znám to dokonale.
» 28.09.2014 - 12:07
Kolegové doporučili:-))))))Ovšem každá skušenoST pro děti je dobrá jak přežít :-)
» 28.09.2014 - 22:03
Tak abych to uvedl na pravou míru, nebylo to u Zbraslavic, ale u Sudoměře a pak nejednalo se o chatky "Malebně umístěné na rozbahněné louce u rybníka", ale o vozovou hradbu na úzké hrázi mezi dvěma rybníky, z nichž jeden byl vypuštěný. A to je pro potomky slavných husitských tradic snad ten nejlepší pobyt, který jste si mohli přát a když tak o tom uvažuji, ze které strany zaútočilo křižácké vojsko z gymnázia?
» 29.09.2014 - 16:30
krizekkk
Nemám rád školu!
» 30.09.2014 - 11:09
Hvězdy, hvězdy, bez legrace,
zahlédnuté škvírou stěny,
chladné hvězdy povězte mi
to vaše je adaptace?
*
zahlédnuté škvírou stěny,
chladné hvězdy povězte mi
to vaše je adaptace?
*
» 30.09.2014 - 19:31
Ale potom....ta rozkoš,vychutnat si teplou koupel doma a voňavé peřiny.Není vůbec na škodu trochu si zatrpět,naopak je to potřebná adaptace.Takže nebrečet,ale jásat mazánkové.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.