Poněkud podzimní
není nad malé dítě v rodině
» autorka: churry |
Učit se žít
zas na venkově
odkud jsem odešla
a vrátila se
Svět pláče deštěm
v čase
Na vlastním hrobě
pálíme smutky
světlem svic
Klouček malý
svým věkem poněkud neurvalý
Ukládá svíce ke hrobům
Aniž to tuší
je pro něj náš dům
DOMOV
zas na venkově
odkud jsem odešla
a vrátila se
Svět pláče deštěm
v čase
Na vlastním hrobě
pálíme smutky
světlem svic
Klouček malý
svým věkem poněkud neurvalý
Ukládá svíce ke hrobům
Aniž to tuší
je pro něj náš dům
DOMOV
Tipů: 48
» 23.09.14
» komentářů: 23
» čteno: 1089(37)
» posláno: 0
» nahlásit
» 23.09.2014 - 14:16
Jůůů, uteklo mi písmenko, chtěla jsem napsat krása:-))).No jo, já technický antitalent, omlovám se šmoulince:-).St a mávám:-)
» 26.09.2014 - 06:12
J.F.Julián
Domove, Domove...
st
st
» 26.09.2014 - 16:04
krizekkk
ST
» 06.10.2014 - 10:05
Učit se žít
zas na venkově
odkud jsem odešla
a vrátila se
Jo venkov
to je moje
Vidle motyka
a trocha hnoje
zas na venkově
odkud jsem odešla
a vrátila se
Jo venkov
to je moje
Vidle motyka
a trocha hnoje
» 09.10.2014 - 12:15
Přeji Ti jenom krásné chvíle a venkov je nádherné místo... mě by Praha utloukla... :-)
» 15.10.2014 - 10:40
Od dětství do šedin na tom nic nezmění
největší jiSTota je v rodném stavení.
největší jiSTota je v rodném stavení.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Pokračování v kuchyni | Následující: mámení