Laborantka Mary

Každý chlap se jí obloukem vyhýbá,
asi proto, že se na ně dívá přísně.
Usmívá se, když se na ni nikdo nedívá
a nenápadně očima po nich blýskne.

Nevíš nic, protože do hlavy jí nevidíš,
víš jen pouze, že nosí tlustý svetr.
Možná, že se nad tím trochu podivíš,
že naoko pro každého má stejný metr.

Ref:
Snad jenom já znám její ženskou duši
vášeň na sobě nedává nikdy znát.
Vnadná Mary sotva o tom něco tuší,
jentak někomu nehodlá zdarma dát.

Stačí, když se na ni podíváte pozorně
na to, co skrývá vrstevnaté prádlo.
Nedělá to nikdy samosebou náhodně,
bez něho by to bylo bezva žrádlo.

O volnu nechodívá moc mezi lidi ven,
svůj čas tráví se svým milím psíkem.
Na hony je vzdálený pravý gentleman
směje se nad tím ironickým smíchem.

Ref:
Snad jenom já znám její ženskou duši,
vášeň na sobě nedává nikdy znát.
Ceckaté Mary brýle na nose jí sluší,
říká tím, že je třeba se jí obávat.

Když na to příjde, její hruď se zvedá,
a vidíš její tvarované velké bresty.
S vlhkým klínem na židli zvolna usedá,
v laborce vážně dělá chemický testy.

Všechny ženy jsou si naoko podobné,
každá jinak vyjadřuje svoje city.
Ebenové, bílé, ošklivé anebo pohledné,
Bohyně, o kterých se píšou mýty.

Ref:
Snad jenom já znám její ženskou duši,
svá tajemství nedává nikdy znát.
Žije sama, neboť stále trápili ji muži,
co ji nedokázali pravý dárek lásky dát.

Žije sama, neboť měla problémy s muži,
co jí s galancí neuměli dárek lásky dát.