zem jako jizvy po havárii / plástve budov

zelené kníry živých plotů
nasávají
dešťokupnou slotu
zem jako jizvy po havárii
rozpukan-á silnice

a nikdo nepospíchá, páč tu nikdo není
betonové obludy vykukují za rohy
hroužení v hloubky plédu noci
hvězdy jiskří jak tramvajové kábly

stereo-tip je prodejna gramodesek
s poezií všedního dne
zastávka jak to spásné prkno
pro trosečníky

čekající na svoji dobrodružnou robinsonádu
a déšť si přitom
kondoluje

laskavým, krátkým dopisem...

budovy jsou včelí plástve
a lidé včely a čmelíci při knotu svých životů
(amen-plamen)

recepce snášející se tmy cinká na hvězdný zvonek

havraní kafi

tulácká černá
zakouslá houskou