Zima v bohémském pokoji a cesta kolem světa

Mám černý tepláky
a černej svetr
prostě tu sedím
jak černá můra
sedím tu po tmě
v ruce mám metr
a měřím zvesela
jak strašná mi je zima.

Topení jak ledoborec z Antarktidy
nebo žebra mrtvé velryby
a měsíc za oroseným oknem
kulatý oko do kdyby.

Zmrzlej notebook
tak tiše a nadšeně přede
poskládá moje písmena
ó jak bohém si přeje
já hřeju si na jeho těle
zkřehlý ledový prsty
mávám tu gesty
je to kámoš
tvorbě mé přeje
zatím.

Až inspiraci ztratím
spolkne mne velryba
a poplujem kolem světa
poplujem za tím svým
světem vysněných bláznivin
do vzácnýho nikam
tam přiberu svýho parťáka
co se mnou životem uniká
velrybí mořská stanice
je ostrov ztroskotanců
a v reji divokých tanců
budem se bezstarostně smát
jak máme jeden druhýho
neskutečně rád!
Fakt!

Jsem s tebou můj Robinsone
ať stane se, co stane
budu za tebe se rvát
budu zas s tebou se smát!

Divím se, že tu pořád sedím
zuby drkotám a kolem nepluje velryba
a tak do ledu se oblékám
jsem rampouch, co s nadějí zůstává
a odkapává divná písmenka
srdce je však plný lásky a života!

.

http://www.youtube.com/watch?v=IUN7ZdsRAGQ

.