Dcera Anděla a Ďábla

1.Kapitola - Prázdniny

New York. Pro někoho místo kde si člověk plní své sny, ale pro někoho je to je to jen další velkoměsto plné bilboardů, aut a mrakodrapů kterým zrovna projíždí. Potom je tu třetí skupina, lidé kteří zde tráví volný čas.

,,Tak jsme tady,'' poznamenala Cassie Mitchellová když vyšla z letištní haly a letmo se podívala na svojí nejlepší kamarádku Miu která si zrovna upravovala blonďatý copánek, ta se nepatrně usmála. ,,Je tady nádherně,'' rozzářili se jí oči.
Pokud nádherně znamená že je ve vzduch cítit jen smog a kouř z výfuků aut nebo že nikde není nic zeleného a s všude kam se podíváte jsou mrakodrapy... Než stačila dokončit myšlenku Mia řekla ,,Vím že nesnášíš velkoměsta ale užijeme si to.'' Potom se šibalsky usmála.
,,Měly bychom si pospíšit jestli chceme dorazit do hotelu než se setmí,'' řekla Cassiina matka která byla bledá jako stěna ještě z letu, protože létání nesnášela. Mia hned zareagovala ,,pročpak Veronico? Bojíš se proslulým New Yorským zlodějů?'' zněla trochu moc sarkasticky ale měla na tváři úsměv. Cassie a Mia byly kamarádky už od jejich pěti let takže byly zvyklé se bavit s rodiči té druhé jako s vlastní rodinou. Veronica na to nic neřekla jen se zašklebila. Po obou stranách měla velké černé kufry, ve stejnou dobu se chytla držadel a vytáhla je aby kufry mohly jet a zamířila k metru. Cassie si nasadila zelený batoh s odznáčky které dostávala od svého nejlepšího kamaráda Jasona, a vyběhla za mámou.
Chvíli jí trvalo než si přivykla na zdejší vzduch. Ještě nikdy v New Yorku nebyla, vlastně se nikdy moc nevzdálila od místa kde bydlí, od malého městečka kousek od Londýna kde nejsou žádné mrakodrapy. Mají tam dva obchody a od zbytku světa je dělí čtyř kilometrový les který zná skoro nazpaměť noci po ulicích pobíhají psy a většina lidí tam umí jezdit na koních. Cassie to naprosto vyhovuje.

V metru bylo poměrně rušno, každý se s někým bavil – až na Cassie. Ta neměla náladu na povídání. Byla unavená z letu. Vnímala pouze své myšlenky a lidí okolo sebe si nevšímala, dokonce ani Mii drkajíc do ní loktem která seděla po její levici. Poslouchala zvuk který vydávalo metro a hlas ženy, který vždycky oznámil název stanice na které se nacházejí.
Po pravé straně vedle Cassie seděl starší pán o berlích, četl noviny.
Když se rozhlédla její pohled zaujal mladík který nebyl o moc starší než ona. Měl kaštanové vlasy – jako ona, nezvykle modré oči, po chvíli si uvědomila že to jsou kontaktní čočky. Kluk měl na sobě černou mikinu a šedé tepláky s hlubokými kapsami a v uších měl sluchátka. Díval se na protější zeď vagónu. Cassie z něj nedokázala spustit oči, ne že by se jí líbil ale bylo na něm něco zajímavého. Hoch otočil hlavou a jejich pohledy se na krátký okamžik střetly, když se to stalo Cassie přejel mráz po zádech a pohled hned odvrátila, jako by jí někdo dal elektrickou ránu. Mia se na ni znepokojeně podívala. ,,Jsi v pohodě?'' zeptala se ,,Jo.'' zalhala.
Zbytek cesty sledovala lidi vystupující z metra mezi kterými byl i pár mladých lidí kteří měly stejně neonově modré vlasy. Na mladíka už se nepodívala.

Po dvaceti minutách jízdy se ozval známí hlas ,,Tady vystupujeme,'' ohlásila Veronica.
Konečně Pomyslela si Cassie.
Když vystoupily vydali se směrem ke krátkým eskalátorům a vyjeli nahoru. Bylo krásné zase cítit na kůži sluneční paprsky které zahřívaly jejich kůži.
Cassiina matka přidala do kroku. Cassie cítila jak se jí držadla batohu pod těžkou vahou zarývají do ramen.
Obě děvčata nevěděla kam je Veronica vede, prostě ji následovali. Všude se to hemžilo lidmi, na lavičkám posedávali bezdomovci a lidé kteří měly zrovna pracovní přestávku na oběd. Prošli kolem tetovacího salónu, Cassie vždycky chtěla tetování motýlka na zápěstí. Další budova kolem které prošli byla velká dvoupatrová restaurace, místo přední stěny měla okna která se táhla od stropu po zem. Přes sklo byl vidět červený koberec a krásné stylové černé stoly, u každého stolu byly čtyři židle.
Cassie si pečlivě prohlížela každou budovu kolem které prošli, většinou to byly vysoké mrakodrapy nebo restaurace. Všude kam se podívala byly houfy lidí.
,,Tak jsme tady,'' oznámila Veronica. Zastavili se před obrovskou bílou budovou. Část před kterou stály podpíralo osm bílo-šedých mohutných sloupu.
Když se podívaly vzhůru neviděly konec stavby. Když vešly dovnitř Cassie hned zaujalo bílé točité schodiště s černým zábradlím vedle kterého stály dva výtahy. Naproti schodišti byl dřevěný recepční stůl, na obou koncích stál květináč s bílými orchidejemi ale recepční nikde.
Veronica se postavila vedle stolu a čekala až někdo přijde a zapíše je na pokoj. Mia se k ní přidala. Cassie se dál rozhlížela po místnosti. Na druhém konci vstupní haly byly tři nízká černá kožená křesla mezi kterými byl nízký dřevěný stůl a pod ním položený bílý kobereček. Vedle jednoho křesla byla postavená malá palma která byla zakořeněná do hlíny ve velkém kamenném květináči.

Konečně přišel recepční. ,,Vítám vás v hotelu Lerdent, jak vám mohu pomoci?'' zeptal se laskavě. ,,Chtěly bychom se ubytovat v pokoji pro tři,'' odpověděla Veronica.
Muž něco naklikal na klávesnici od počítače. ,,Pokoj 32 v osmém patře je volný,'' do široka se usmál.
Veronica si od něj vzala klíče a zamířily k výtahu.

Když Cassiina matka odemkla dveře pokoje všechny tři si ho začaly prohlížet. Pokoj do kterého vešly byl obývák, jeho stěny byly natřené na bílo. U pásu oken byla velká plazmová televize a naproti ní dlouhý vínový gauč mezi kterým byl postavený bílý dvoupatrový stoleček. Vedle dveří byl malý odkládací pult s lampou a dvěma šuplíky. Veronica na něj hned odložila klíče. Okna zahalovaly dlouhé bílé krajkové záclony.
Ve vzduchu byla cítit skořicová vůně.
Na konci místnosti byly dvoje dveře do ložnic a na protější zdi byly další do koupelny, v první ložnici byla jedna postel s vínovým povlečením postavená do rohu místnosti za kterou byla zeď vymalovaná do stejné barvy jako bylo povlečení, byl tam černý koberec, dvě dřevěné skříně a stůl s křeslem.
Když vešly do druhých dveří vypadalo to tam úplně stejně až na to že tam byly dvě postele a ještě noční stolem postavený mezi nimi. Cassiina matka se už začala zabydlovat v první ložnici. ,,Beru si postel u okna!'' zakřičela Mia na Cassie. Všechno tady bylo sladěné do Fialovo-černo-bílé barvy.

Cassie sebou okamžitě hodila na postel a asi půl hodiny se dívala na křišťálový lustr který vysel ze stropu, ani nepomyslela na to že by si hned začala vybalovat jako to dělala Mia
Mia došla k vypínači a rozsvítila, Cassie oslepilo světlo a zakryla si obličej rukou. ,,Co to děláš?'' řekla se zavřenýma očima a sedla si. Mia světlo vypnula. ,,To tu budeš polehávat celej den?'' zeptala se jí aniž by se na ni podívala. Cassie protočila panenkami a stoupla si. Když k ní šla blíž všimla si že její oblečení už je pečlivě poskládané ve skříni. ,,Ty si..'' Mia ji skočila do řeči jako to dělala obvykle ,,Nemáš zač,'' zakřenila se. Mia sebou měla jako obvykle tunu oblečení. Měla toho skoro třikrát tolik co Cassie.
Hlasitě jí zakručelo v břiše a vzpomněla si, že za celý den měla jenom jednu Marsku kterou si koupila v letadle. ,,Máme něco k jídlu?'' zakřičela Cassie na mámu která byla stále ve své ložnici. ,,Myslím že mám v tašce preclíky,'' Cassie se zvedla a došla si pro preclík který její mamka pekla ještě u nich doma. Vrátila se zpátky do pokoje a kousla si.
Někdo zaklepal na dveře a otevřel. Byla to Veronica. ,,Holky? Jdu na pár hodin ven, myslíte že to tady zvládnete?'' zeptala se. ,,Vždyť jsme teď přišly,'' pronesla Cassie. ,,Já vím, ale mám už objednanou masáž a manikůru, do dvou hodin budu zpátky,'' Když Veronica řekne že bude do určité doby zpátky, obvykle to znamená že přijde o několik hodin později nebo usne opilá v nějakém baru a Cassie ji bude muset vyzvednout. ,,Zůstanete tady jasné?'' Snažila se působit přísně ale moc jí to nešlo. ,,Bez problémů, kam bychom asi šly?'' vložila se do toho Mia.

Když se za Cassiinou matkou zavřely dveře Mia ji popadla za ruku a odtáhla ji do jejich pokoje. Začala se prohrabovat v šatníku a oblečení vyhazovat na postel. Cassie se na ni nechápavě dívala. Potom vytáhla dlouhé uplé šedé šaty na tenkých ramínkách. ,,Tyhle jsou pro tebe,'' řekla nakonec a podala jí šaty. ,,My někam jdeme?'' zeptala se jí. ,,No ovšem,'' řekla jako by to byla samozřejmost.
Cassie šla poslušně do koupelny a oblékla si šaty. Na její malé štíhlé postavě vypadaly úplně jinak než na Mii. Mia byla totiž asi o hlavu větší než ona. Cassie měla šaty skoro po kotníky. ,, Vypadá to jako...'' hledala správný výraz, ,,jako pytel.'' Mia se zasmála.
Šaty ze sebe sundala a když se vrátila Mia už byla oblečená. Měla na sobě krátké žluté šaty s jedním rukávem, druhé rameno měla odhalené. ,,Wow,'' Cassie zamrkala. Mia se na ni vřele usmála a podala jí další šaty, tentokrát bílé bez ramínek které odhalovali pupík. Cassie vytáhla jedno obočí. ,,Vážně? Nechci vypadat jako šlapka,'' řekla tak aby ji neurazila. ,,Pozor na jazyk,'' odpověděla jí jedovatě.
Cassie si od ní vzala šaty a znovu vyrazila do koupelny. Pomalu se do nich nasoukala, měla je těsně pod zadeček.
Vrátila se zpátky do pokoje. Mia vykulila oči. ,,Vypadáš úžasně, jako šaty vypadají ještě líp.'' Cassie se na ni nechápavě podívala. ,,Nosím to jako tričko,'' řekla.
Cassie si rozpustila svoje kaštanové vlasy z rozcuchaného culíku a Mia jí podala bílé boty na klínku které měla maličko velké. Obě si vzaly tašku s peněženkou a mobilem a vyšly z pokoje... POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ