O lásce milosrdné naruby

» autorka: Ardina
Jednou u sousedů usedavě plakalo děťátko. Nejprve jsem si toho moc nevšímala, ale během příští hodiny mi ten neúnavný pláč začal být nápadný a dospěla jsem k rozhodnutí, že musím něco podniknout, třeba nabídnout nějakou pomoc. Brzy jsem s úžasem zjistila, že zřejmě nikdo dospělý není doma, protože nikdo neotvíral! Usedla jsem na schody a nevěděla jsem, co mám dělat, snad abych šla na policii….Nakonec, po dlouhém čekání se přede mnou zjevila matka toho dítěte s otázkou, jestli jsem v pořádku. „Já jsem v pořádku, ale vaše dítě zřejmě ne!“ opáčila jsem podrážděně. Beze slov odemkla byt, přibouchla za sebou dveře a za chvilku dítě ztichlo.

Na tuto příhodu jsem si vzpomněla jednoho krásného dne, když mě přepadl hexnšús. Bolest bezmezná a na pár dní je člověk úplně bezmocný. Potřebuješ něco podat, přinést, o všechno musíš pěkně poprosit, Odmyslím-li to fyzično, i tak to není právě nejpříjemnější záležitost. Je to asi moje nectnost, ale hrozně nerada o něco prosím. Tehdy jsem si plně uvědomila, co obnáší ztráta soběstačnosti…
No, a když nám zestárnou rodiče, snažíme se jim všestranně pomáhat a ani nám moc nedochází, jak jim asi přitom může být na duši. A navíc – něco třeba potřebují a pomoc strašlivě dlouho nepřichází…

A tak mě teď občas obchází hrůza. Co bude?
Nezbývá než konstatovat, že kdysi, coby malé děti, jsme žili bezstarostně zcela odkázáni na lásku druhých (já tedy aspoň ano), nyní abychom se to pracně učili. Pravdou je, že člověk by se měl učit nejen lásku dávat ale taky přijímat. Dříve nebo později se to může hodit.

Závěrem chci ještě poznamenat: Nejsem na tom světě sama, přesto jsem ráda, že mohu doufat a spoléhat především na milosrdenství Boží:)
Tipů: 11
» 30.08.14
» komentářů: 10
» čteno: 894(16)
» posláno: 0


» 30.08.2014 - 17:24
Zajímavé zamyšlení ST
» 30.08.2014 - 17:24
krásné a hřejivé počtení... děkuju. .)ST
» 30.08.2014 - 17:27
Kajuta: není zač, já děkuju:)
» 30.08.2014 - 23:24
Ano lásku přijímat ale i dávat... :-)
ST
» 31.08.2014 - 00:06
Guanti Rosi
Někdy je opravdu těžší si o pomoc říct, než ji sám nabídnout. Měli bychom si všichni více uvědomovat, že žijeme lidé mezi lidmi a ne balvany vedle balvanů. ST :O)
» 31.08.2014 - 08:43
Líbí.ST:))
» 31.08.2014 - 09:04
ST
» 31.08.2014 - 12:18
Guanti Rosi: Pravdu díš a děkuji:)
» 31.08.2014 - 12:20
vavaoko: Lilith: Bára: Děkuji, milí přátelé:)
» 01.09.2014 - 07:21
J.F.Julián
pěkné st

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Srdeční záležitost | Následující: Moje nároky

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.