Manifest světla / Tak nezdolná, plná dychtivých svých sil

často napadá Tě...

» autor: Kajuta

Na jazzové vlně často napadá Tě
hra, snový lesík, v dutině možná skřítek žil
purpuru růže kvete s ohněm v blátě
tak nezdolná, plná dychtivých svých sil

je oslava to: dechu, hudby, barvy, chvění strun
volnosti možná, lze slovy malovat?
usedl pták si s peřím pestrým v zpěvu do korun
nechme tedy báseň tu tiše v sobě zrát

manifest světla pokládám Ti k nohám
a září jako v zlatě meteor
vzývám hloubky tůňkového boha
a oči lesa, hlas akustik hor

Tipů: 25

» 24.08.14

» komentářů: 13

» čteno: 818(15)

» posláno: 0

» nahlásit

Komentáře (13)

» 24.08.2014 - 13:29

myšlenka pouhá

vyzývám výšky
ze špiček jezer
a hloubek pohoří
neshoří na prach
kdož oči své ponoří
do obyčejnosti...

ST

» 24.08.2014 - 14:15

Lilith

Ano slovy lze malovat... :-) ty nám to krásně ukazuješ, tvoje obrazy jsou skvělé, tak různorodé, často světlem a září zalité, jindy prosvítá šeď i tma... a tvá barevná paleta je neskutečně pestrá... prokvetlá hudbou a fantazií... :-)
Nechávám tvou báseň tiše zrát... a jen si dovolím založit a ST ti dát :-)

» 24.08.2014 - 14:20

René Vulkán

připomenulo mi to citát prvorepublikového klasika Žáka: zaposlouchal se do šumění větru a naladil své bendžo do stejné tóniny

» 24.08.2014 - 14:22

Kajuta

díky vám všem za milé komentáře, zastavení. :)

» 24.08.2014 - 17:37

Psavec

ST.

» 24.08.2014 - 18:40

Ardina

Taky mám ráda jazz, na jeho vlně mě už napadlo lecos, ale skřítek v dutině apod. toť originál...STčko