Zhasínání louče

Skrze poetickou mysl a srdce a duši, která asi není, se vypisuji z prázdných gest... no světe div se, chuť kráčet se nyní zdá být věčná.
» autorka: nikaroov
říčky v sutinách
souše bez sebelásky
utkvělá vzpomínka mezi plameny
toho co bylo
a dýmu
co mizí

v zorničkách křik
když jazyk je nehybný
jak pramínky řek co uvízly v tichu
podej mi louč
ať nechám
uhořet loučení

jiskra mezi vším
prahne po tlukotu
který vrací dýchání smysl
kdy nevyřčená slova
pohřbíš v polibku
a co pak?

u zpěvu svícnu
volej o pomoc
lásky se dohledáš v zapomnění
a něco víc?
jen třísky dějin
ukryté bolestně ve vlastní kůži
ve svitu hlasu

jen já
jen ty
a kde jsme my?
Tipů: 11
» 20.08.14
» komentářů: 7
» čteno: 573(13)
» posláno: 0


» 20.08.2014 - 23:18
hořkosladké, přitom přemýšlivé

ST
» 21.08.2014 - 08:36
J.F.Julián
hezké st
» 21.08.2014 - 23:05
Jen kráčej... svět tě přijme s radostí...
Skvělé
ST
» 23.08.2014 - 18:50
Zamyslela jsem se. Hezká.ST:))
» 25.08.2014 - 12:16
podej mi louč
ať nechám
uhořet loučení ... výborný!
» 12.09.2014 - 10:19
.
jsem tebou nadšená
.
:-)
» 14.09.2014 - 17:03
chuť líbat ...je věčná...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Jitřenka | Následující: Malířka beze smyslu pro humor

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.