Navždy

Zůstalas navždy
v mé hlavě zakotvená
i když nejsme spolu
společné chvíle zanikají
rychlostí světla
proplouváme mezi sebou
bez vědomí slov
jakéhokoliv zájmu
navázat tichá spojení

každý je jiný
mluvíme jinou řečí
přesto všechno
zůstáváš navždy
se mnou
v paměti uvězněná

víš...
řeky chladné
v bezesných nocích
osamělá trápení probouzí
melancholické žaly
v dešti vyplouvají na hladinu
a ti narození
motýli létající v okolí
hynou
na dně hořících močálů
bez úvahy
smrt volí
cítím úzkost

proto ve vzpomínkách
raději hledám
rána s úsměvy
kde slunce byla lehká
vítr s tvými vlasy si hrál
lépe se dýchalo
i dlaně hřály
můj anděli
lásko ze sladkého
zůstaneš navždy
v knize (ne)splnitelných přání

nakreslená
s růžencem na krku
jako znamení věčnosti
nekonečného štěstí
nikdy nehasnoucí krásy