Fallingwater a skleněné závěsy

snad popsat Ti svedu...
» autor: Kajuta
I. láhev

Proud žene láhev kolem majáku
podobno malému zázraku
jestli ji najdeš Ty a přečteš

odzátkuješ tajemství a vzlétne holubice papíru

II. medusy

Snad popsat krásu Ti tu svedu
v zálivu plave množství medúz
klobouky mají (živé lampy)
nádhera pro nás - mořské trampy

a mají řezby fantastické
skleněný závěs kolébaný
na všechny možné strany
vylétla duše ve své klícce

III. Fallingwater

Nad vodopádem - kolik pater
ze skály dům, ach, Fallingwater
věž z přírodního kamene
chytni se, chytni ramene
Tipů: 26
» 07.08.14
» komentářů: 17
» čteno: 829(19)
» posláno: 0


» 07.08.2014 - 11:21
.
chytám se chytám
jak tonoucí stébla
ale řekni mně
řekni
jak Ty to děláš ???
;)
» 07.08.2014 - 13:09
Zážitky velkolepé, krásně popsané, vidím to před sebou, jako byh tam byla...ST
» 07.08.2014 - 14:59
přijde mě to hravý
a odlehčený - až na pasáž - chytni se mě ...
» 07.08.2014 - 15:14
Taky nevím, jak to děláš, ale jde ti to jedna báseň.
» 07.08.2014 - 16:18
líbí moc!ST
» 07.08.2014 - 17:46
krizekkk
Bludný Holanďan. ST
» 07.08.2014 - 20:12
Tak na toto a na všechny Tvé, je potřeba talent.Skvěle vyjádřené zážitky z dovolené..ST.-:-)
» 07.08.2014 - 21:03
Svedl jsi skvěle popsat tu krásu... báječně po svém... :-) už se držím... ;-)
ST+Z

https://plus.google.com/102337902552470861256/photos?hl=cs&socfi
d=web:lu:kp:placepageimage&socpid=1

Je to on? :-)
» 07.08.2014 - 22:11
díky všem. :)
» 07.08.2014 - 22:12
Lilith: ano, dům vytesaný ve skále. :) to je vooooon. :)) díky za návštěvu. :) drž. :)
» 07.08.2014 - 23:19
dobrý...ST)):-))
» 07.08.2014 - 23:31
Guanti Rosi
Pirát se plavil dlouho širým mořem, vedený za dne Sluncem a vanoucími větry, za nocí zářivými hvězdami, provaz k přivázání voru dávno rozmáčela slaná voda, a palmové dřevo pomalu, však jistě podléhalo zkáze. Věděla, že si co nejdřív bude muset opatřit nějakou loď či člun, jinak její duši navždy pohltí moře. Nebála se temných hlubin, tam dole ji někdo čekal, přála si znovu se setkat, slíbila to sama sobě i jemu, že jednou......Ale teď ještě ne. Ještě se cítila příliš živá, ještě pořád jí v srdci něco hořelo. Zatím však nenarazila na žádnou slibnou příležitost. Nepotkala žádnou menší loďku, ani rybářský člun, ani domorodé plavidlo, byla moc daleko na moři, daleko od všech břehů, tak jen doufala a vzývala všechny hříšné duše propadlé oceánu aby jí přinesly záchranu. Nemínila se jen tak vzdát, stále věřila, a i kdyby to nevyšlo, věděla, že širý oceán má oči. Kdysi se do nich na chvíli zadívala, ne zcela zblízka, ale cítila KONTAKT. To ještě nebyla pirát, seděla na pláži s přáteli a dalšími lidmi, pozorovala azurově modrou hladinu, jak se zvedá a zase padá, jak se natahuje aby k nim dosáhla, a zase se šuměním stahuje jako bytost, co zve člověka ke hře, a snad z té kolébavé pravidelnosti na chvíli usnula, nebo se zasnila, oči však měla otevřené, když ucítila něčí napojení. Cizí mysl se dotkla té její. V tu chvíli je spatřila. Dívali se přímo na ni a ona ve svém srdci našla porozumění. A tenhle ukradený okamžik, ten drobný zlomek v její paměti, chránila jako jiskřičku své poslední naděje. Seděla na svém voru, dávno už padla noc, nad hlavou opět vyšly hvězdy, a přestávala se zbytečně trápit svojí budoucností, když tu něco kleplo o dřevo jejího voru. Otočila se po zvuku aby se podívala co to je, a uviděla známou láhev od jamajského Rumu, jak se se zhoupnutím odrazila od boku jejího plavidla. Vzala své provizorní pádlo a láhev si přitáhla. Uvnitř našla popsaný list papíru. Věděla dobře od koho a s radostí si přečetla báseň o třech slokách, které svou malebností pohladily její zbloudilou duši. Když dočetla krásná slova, oči jí oslepilo ostré světlo. Zastínila si je dlaní, pohlédla směrem, ze kterého přicházelo a s úžasem zjistila, že se přibližuje k majáku. Stál tam osamocený, na skalisku mezi vlnami, čněl k nebi jako obr Atlas, vysílal na dálku své světelné signály. Nic lepšího si teď nemohla přát. Volný člun se tam jistě najde a možná ji jeho pán nechá i odpočinout. Pokud mu nebude vadit pirát. Vydala se tedy směrem, kterým ji vedlo světlo. Protože se moře mezi tím trochu rozvlnilo, nebyla to jednoduchá cesta pro chatrný vor, musela použít své pádlo a veškerou sílu, která jí ještě zbyla, ale nakonec přece přirazila ke skalisku. Pán majáku už si jí stačil na vlnách všimnout a přicházel jí pomoci s přivázáním voru, provaz potřeboval vyměnit, a když k němu s prosbou zvedla oči..............Smála se na ni známá tvář. „Zdravím tě příteli. Tak ty jsi i strážcem majáku? Jako bys věděl, že zrovna tohle světlo teď budu potřebovat. Mé skromné plavidlo již dosluhuje a tvá vysoká věž mě právě zachránila. Našel by bludný pirát u tebe chvíli odpočinku a pak snad i člun na další cestu? Peníze nemám, to psanci nemívají, ale můžu ti vyprávět o svých bludných cestách. :O) Posílám pozdrav a ST tvému veršotepenému umění. :O)
» 07.08.2014 - 23:35
Guanti Rosi: poklesla mi čelist z rekordně dlouhé délky komentáře... díky za návštěvu. :)
» 08.08.2014 - 09:31
ST
» 08.08.2014 - 15:33
čtu několikrát, abych se nasytila té krásy slov....ST****
» 08.08.2014 - 22:00
co když se chytnu kamene?:-)
» 09.08.2014 - 18:39
Skvěle poskládaná slovíčka, ST.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.