Zvonotmy

Ztracen v zvonotmy
Odbíjí černým srdcem
Ztěžka dýchají
Otřesy v nitru
Půlnočního tápání

Nořím do zvonotmy
Obě levé ruce
Hybridní scénka
Z kabaretu číslo pět
Naskakuje árie svědosmíchu

Zvonotmy se plíží
Jako učnice Smrti
Nenápadně
Znenadání
Jsou věčné jako slzy

Slzy
Kuličky pro dvanáctero štěstí
Uschlé hrášky pro princátka
Malé vybroušené kamínky
V kapsách vetkaných do větru

Zvonotmy
Páteční večery
Nešťastných třináctek

Už nebudou plakat černou krev
Nebudou bít do podstav duše
Stanou se jen pozadím
Uvnitř smutečních katedrál

V tichu
Klidných růženců
Navlečené na konce dnů
Do vybroušených podob blouznění