Báseň pro Sartra
...
» autor: MaPi |
Nechci už popohánět řeku,
dívat se na svět cizím oknem,
v očích mít úsměv osleplého starce,
... rty z krepového papíru.
Hřeješ mé rozechvělé ruce,
jsi jako saze v komínu,
jsi moje nedopitá sklenka,
... jsi lžička medu z vesmíru.
Po kapsách drobky včerejšího studu,
kůzlátko v dívčím závoji,
nauč mě plavat v klidném proudu,
... naučí mě zemřít v pokoji.
Mostem jsi pro mne, lásko moje,
do lepších časů na zemi,
pro Tebe píšu milý Sartre,
... že pro lásku jsme zrozeni.
dívat se na svět cizím oknem,
v očích mít úsměv osleplého starce,
... rty z krepového papíru.
Hřeješ mé rozechvělé ruce,
jsi jako saze v komínu,
jsi moje nedopitá sklenka,
... jsi lžička medu z vesmíru.
Po kapsách drobky včerejšího studu,
kůzlátko v dívčím závoji,
nauč mě plavat v klidném proudu,
... naučí mě zemřít v pokoji.
Mostem jsi pro mne, lásko moje,
do lepších časů na zemi,
pro Tebe píšu milý Sartre,
... že pro lásku jsme zrozeni.
Tipů: 3
» 30.07.14
» komentářů: 0
» čteno: 551(8)
» posláno: 0
» nahlásit
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Sousedův kocour | Následující: Samota