Corpus

Apokalypsa těla
organizuji orgány
stříkám krev, sperma, sliz
trhám všechny membrány

prvně tu nejtvrdší
začínám mozkovou
slastně praská
mám ji kovovou

nakonec ta u srdce
krásně prohnilá
city a zmarem
roky klamaná

kůži napínám
nejde roztrhat
téměř k prasknutí
chci řvát

musím pryč
pochopit podstatu
přestat nabírat
myšlenky do oběhu

místo kůže
cela vlastní
prach a popel
plný slastí