Touhy...
...
» autorka: básněnka |
Jsem jako iluze jedoucí na jelínku
mám ráda pouhou linku
je blízko
klobouk s pozadím od Adama
svět je totiž touha
i poněkud drsné nebe
výduť zkamenělé žíly
možná i knoflík
se sklony zůstat
je krásně vkořeněný
paroží stromů
nebo paže ženy?
touhy...
mám ráda pouhou linku
je blízko
klobouk s pozadím od Adama
svět je totiž touha
i poněkud drsné nebe
výduť zkamenělé žíly
možná i knoflík
se sklony zůstat
je krásně vkořeněný
paroží stromů
nebo paže ženy?
touhy...
Tipů: 32
» 19.07.14
» komentářů: 21
» čteno: 937(23)
» posláno: 0
» nahlásit
» 19.07.2014 - 13:22
otírám knoflík
heligonky
jelenicí
když hraju horám
a jednou plící
ST volám!
heligonky
jelenicí
když hraju horám
a jednou plící
ST volám!
» 20.07.2014 - 15:00
krizekkk
:-)
» 22.07.2014 - 12:13
Ukryt v spíži, ze skulinky,
pozoruju desku linky,
drže dlaně pod pupkem.
Tvoje paže těsto hnětou...
Odháním své chutě větou:
„Zas mi projde žaludkem!“
Odkuds vykouzlila to industriální foto? Motiv je mi nějak povědomý, jen teď nevím, která stanice metra jej skýtá k vidění..., že by pánové Kolben s Daňkem a jejich díla byly původní inspirací pro autora tvé předlohy?
pozoruju desku linky,
drže dlaně pod pupkem.
Tvoje paže těsto hnětou...
Odháním své chutě větou:
„Zas mi projde žaludkem!“
Odkuds vykouzlila to industriální foto? Motiv je mi nějak povědomý, jen teď nevím, která stanice metra jej skýtá k vidění..., že by pánové Kolben s Daňkem a jejich díla byly původní inspirací pro autora tvé předlohy?
» 22.07.2014 - 18:18
2
být jelenem iluzí od kočáru
v klobouku a s linkou pod očima
knoflík mít, o němž nikdo nemá páru
kameny co s žíly sklonu snímá
být jelenem s pozadím od Adama
v paroží mít hic a siločáru
být jelenem poznala bys sama
nebe jak je drsné v Gibraltaru
*
v klobouku a s linkou pod očima
knoflík mít, o němž nikdo nemá páru
kameny co s žíly sklonu snímá
být jelenem s pozadím od Adama
v paroží mít hic a siločáru
být jelenem poznala bys sama
nebe jak je drsné v Gibraltaru
*
» 23.07.2014 - 10:13
.
ó, to jsou počteníčka
jak u tebe
tak u tebe v komentech
je radost se zastavit
ale mozek můj šrotuje
mně věř
nad touhou
je důležitá
je krásná
možná může člověka osvobodit
ale může jej i nesmírně svazovat
.
touha je sen
dvířka skrytá
v tom nejniternějším a nejintimnějším prostoru
naší duše
.
a pusu za ouško
:))))
ó, to jsou počteníčka
jak u tebe
tak u tebe v komentech
je radost se zastavit
ale mozek můj šrotuje
mně věř
nad touhou
je důležitá
je krásná
možná může člověka osvobodit
ale může jej i nesmírně svazovat
.
touha je sen
dvířka skrytá
v tom nejniternějším a nejintimnějším prostoru
naší duše
.
a pusu za ouško
:))))
» 23.07.2014 - 10:25
Lota: má milá Loto, vím jak je touha věčná a v podstatě může i omezovat, zkušenost praví, že čím víc po něčem prahneš, tím víc to nejde, zadře se soukolí, nic nefunguje tak jak by mělo, ale když pak pustíš otěže chtění, či touhy, jede to jak po másle, díky za Tvá slova:-)...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Panáda... | Následující: Pro Klimenta...