Stará dáma
v dávné přítomnosti....
» autor: Ctirad Justus |
v mlhavém oparu toho rána
mraky v úsvitu divoce tančily
v rytmu včerejších zítřků
naproti odrazu našich pohledů
se smrtí takřka vlastní
vzpomínka trvá ač záda ukazuje
s jizvou na jazyku beze slov
tak náhle zjevila se tu
bledá a v tmavém hávu
bez kompromisu přísná paní S.
jen se mihne a tiše mizí
dál v chladném průvanu
a duši nechá napospas
mraky v úsvitu divoce tančily
v rytmu včerejších zítřků
naproti odrazu našich pohledů
se smrtí takřka vlastní
vzpomínka trvá ač záda ukazuje
s jizvou na jazyku beze slov
tak náhle zjevila se tu
bledá a v tmavém hávu
bez kompromisu přísná paní S.
jen se mihne a tiše mizí
dál v chladném průvanu
a duši nechá napospas
Tipů: 16
» 19.07.14
» komentářů: 14
» čteno: 591(17)
» posláno: 0
» nahlásit
» 25.07.2014 - 18:42
básněnka: ;) ...to je jiná cesta, však na konci vždy s věncem
děkuji
CJ
děkuji
CJ
» 25.07.2014 - 18:47
CULIKATA: přísná, ale s určitou spravedlností, jež čte, v knize osudu? díky
CJ
CJ
» 25.07.2014 - 18:56
hloubavá: ;) nedá se utéci, v pravý okamžik (je pouze jeden) každý vběhneme té paní do náruče....děkuji
CJ
CJ
» 25.07.2014 - 19:27
hm, ta je a mně se líbí moc ten závěr, je to vlastně pokračování, staré dámě ST, ale vím že je neúplatná
» 25.07.2014 - 19:35
je to tak, i když se snažíme o útěk, stejně ji jdeme vstříc, važme si ji víc....děkuji pěkně ;)
CJ
CJ
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Závrať | Následující: Milostný (t)akt