Svlékání louky» autor: matousekKkrejca |
Vysvléká sekáč
louku ze šatů
ku zemi klesá
roucho přepestré
v zpocené košili
hledí žnec
na louky obliny
na její reliéf...
louku ze šatů
ku zemi klesá
roucho přepestré
v zpocené košili
hledí žnec
na louky obliny
na její reliéf...
Tipů: 22
» 18.07.14
» komentářů: 16
» čteno: 573(21)
» posláno: 0
» nahlásit
» 18.07.2014 - 08:05
To je nádherné, takové nadčasové, tahle báseň mohla vzniknout i v předminulém století a pro mě a myslím mnohé z nás je díky představivoSTi stále aktuální, úplně to vidím a snad i slyším ten zvuk, zvuk kosy, ten zvuk co přetíná stovky stvolů a zanechává za sebou píchavý povrch posečené louky, vnímám i tu vůni, povedla se ti opravdu skvostná báseň, autentická, obrazná a taková zvláštně čistá...je z ní cítit i ten pot a lopota a fascinace přírodou, nadchla mě
» 18.07.2014 - 17:10
krizekkk
Ano, Pane... ST
» 18.07.2014 - 22:11
valerie: ahoj valerie, moc tě děkuju za tenhle komentář,
občas si rád hraju takhle se slovy a jsem rád, když to vyzní jakoby "staře" - trefilas to akorát, ještě jednou díky - karel
občas si rád hraju takhle se slovy a jsem rád, když to vyzní jakoby "staře" - trefilas to akorát, ještě jednou díky - karel
» 18.07.2014 - 22:13
zenge: vavaoko: René Vulkán: Lilith: la loba: krizekkk: Kajuta: jitka.svobodova: přátelé děkuju a jsem rád, že tu jsem s vámi,
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Buďme krásně chudí | Následující: Když lásky není