Až jednou

Až jednou
však ty víš
vlasy ti zšednou
pochopíš

že jenom pro tebe
byl tu svět
déšť, hvězdné nebe
spoustu let

jak ruce vrásčité
které ti hladím
třesou se rozpité
vzpomínky z mládí

už nemáš síly
tančit na bálech
však oči víly
krásné máš stále

vždyť i ty vrásky
co tvář ti zdobí
nevzaly z lásky
nic co ji zdobí

já vím , že jednou
snídat u stolu
už nikdy ve dvou
nebudem spolu

až život skončí
v bolestném dojetí
v slzách se loučí
poslední objetí

ale teď ještě ne
nemysli na to
že je to dojemné ?
usměj se zlato

to není epilog
našeho opusu
jenom můj monolog
tak dej mi pusu