Otevřu dveře

Podél schodů až dole kde se zbíhají
sedí si plíseň a pláče vlhko potají

A střepy oken a jejich skla se podél
zábradlí zablýskla

Cítím tmu a vidím chlad
snad jen dnes všechno je naopak

Pak vrznou dveře a krokem lva
někdo se šourá raz a dva a tř.....

Tři už nestihne něco se pohne
něco se roztřískne a vidí ránu
a vidí chlad ...dneska je všechno ..
.nebo bylo včera snad...

A světlík co tu svítí tolik let
spad dolů na schody ,zábradlí
na střepy a do plísně se zapíchne

A zase krok raz a dva
a zase chlad a z plísně smrad

Teď omítka co sto dvacet let
se držela najednou omdlela
a sype se střepům na výhled

A zase krok raz a dva
jak ten poslední den pro
nás dva

A nebo ne? nechám ho spát
omítku , střepy i ten z plísně smrad
A zavřu dveře na pořád …...............