~A pak se schová~

..o jedné samotě,je to jen báseň..ale ta klívie nám opravdu krásně kvete..

~~~~~~~~~
Samota se mi schovala
kde tě mám?
A znovu si lampu rozsvítím
a hledám
najednou slyším
jsi slepá? Tady jsem
samota mě na tvář políbí.
Co tě to napadlo
jsi trochu troufalá,nemyslíš
já asi zhasnu,tak hledej si skrýš
a ona mi povídá
tak dobrá,já se schovám
už mě nevidíš?

A pak se schoulí
do rohu mého pokoje
a tam si pláče pod koberec
je schovaná za rozkvetlou klívií
ta si jen v květech pomyslí
klidně si breč
tam tě nikdo nevidí
a samota naříká,kdyby měla slzy
byl by tu snad bazén,
slzy prý utřela do rukávu.
Povídá,
na něčem bych si pochutnala
a poprosí mě,
tak dobrá
nabídnu ti černou kávu.

Brzy je tma
všechny samoty se ztratí
ale já dobře vím
že až si slunce rozsvítím
samota se mi vrátí.
Prý na chvíli
potom ji prodat smím.
Nikde samotu koupit nechtěli
strčím ji do kufru
a pod postel
uklidím.
Nebo dám samotu do básně
no řekněte...co jinak s ní...
tam ať si sama sní.
/a básní/

~~~~~~~
to jsi ty...samota?