488. V ozvěnách pátého zatroubení
(inspirováno písní)
PS.:Nějak nestíhám tu být a číst...málo času...ale zkusím dál díla dávat pro ty, kdo je čtou.
Nějaký komentář udělá vždy radost (nebo poučí a posune)
RM.
» autor: robin Marnolli |
Slova odlétají jak utichající déšť
bubnují na papírovou čapku
zůstanou chvilku a pak ve zmatku
unikají do celého světa
Bazény plné omluv bouří neustále vlnami
a kloužou po hladině mysli
snaží se jí vlastnit
navenek hlásají fráze o svobodě
uvnitř -zákaz vycházení
Obrazce rozbitých světel
tančí v milionech očí
kameloti pokřikují na všech zápražích
jak vstoupit do světa
který neskončí
bubnují na papírovou čapku
zůstanou chvilku a pak ve zmatku
unikají do celého světa
Bazény plné omluv bouří neustále vlnami
a kloužou po hladině mysli
snaží se jí vlastnit
navenek hlásají fráze o svobodě
uvnitř -zákaz vycházení
Obrazce rozbitých světel
tančí v milionech očí
kameloti pokřikují na všech zápražích
jak vstoupit do světa
který neskončí
Tipů: 8
» 13.06.14
» komentářů: 6
» čteno: 629(12)
» posláno: 0
» nahlásit
» 13.06.2014 - 22:22
Bazény plné omluv bouří neustále vlnami
a kloužou po hladině mysli
to mě zaujalo... zajímavé dílko, líbí se mi...
ST
a kloužou po hladině mysli
to mě zaujalo... zajímavé dílko, líbí se mi...
ST
» 14.06.2014 - 07:09
krizekkk
ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: 460. V modré přízi, která studí | Následující: 489. Syn deště