impromptu

 

..dej za hrad a..
pak vejdi..

jako beránci našich ospalostí
míjející sklenice plné vypitého čaje

na papírových stezkách
za nepohádkami
pro noci bezespánku
bloudí perleťová kopýtka

lampy vyhlíží své můry
světlo je víra

narodit se jiná
byla bych motýlem

jen tady
pod ocelovým nebem
mezi nahými zbraněmi
prokvetlými rzí
se zdají všechny sochy šťastné
i když jim kus chybí

jen v kredenci
celí Tygr i Pú smutní

za terapií mlčením
co znenadání
vyroste a zboří chrám
ticho mi

a neléčí

 

https://lh4.googleusercontent.com/-g_ePAIGkbOw/U5l64W-eSqI/AAAAA
AAAIGo/GmGGqPGZQnk/w581-h774-no/pod+ocelov%25C3%25BDm+nebem+m.jp
g

(adresu je třeba označit, skopírovat a pak vložit do řádku adresa - nejde přejít rovnou)