Dokud mě nevyhladíš

Chvěju se pod Tvým pohledem,
ty pronikavé oči...
hnědé, s temným záměrem
Jen řekni kam až jdem
cesta se mi točí
ale to že se navzájem chcem
mi v těle plní to zvláštní nic
To nic, co plníš tělem svým
a já se chvěju, protože pro tělo nevidím
Chvěju se,
horkem, zimou, to nevím,
A sténám
dokud jsem s Tebou, už Tě nepustím
Jenže co když...
když se chvěju pohledem Tvým
Dotykem ruky se rozpadnu
a už to nezastavím?
Tak tu ruku ještě použij
laskej mou kůži
laskej a líbej
dokud dech se mi úží
laskej a líbej
pokožku barvy růže
co rozkvétá, když jí hladíš
líbej a hlaď,
dokud čas nic nezmůže
hlaď, dokud mě nevyhladíš...