Pasterizovaný úsměv...» autorka: myšlenka pouhá |
úsměv
ten neshnije od kořínku
přesublimuje na vzpomínku
jemně střapatou
s rozvahou
je třeba přistupovat
k rozesmátým očím
když včera, dnes a zítra znova
pod pohledem se krčím...
to když ústa se smějí
ale oči to dávno zapomněly...
ten neshnije od kořínku
přesublimuje na vzpomínku
jemně střapatou
s rozvahou
je třeba přistupovat
k rozesmátým očím
když včera, dnes a zítra znova
pod pohledem se krčím...
to když ústa se smějí
ale oči to dávno zapomněly...
Tipů: 20
» 02.06.14
» komentářů: 12
» čteno: 610(17)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: Slza nicotnosti
» 02.06.2014 - 15:55
J.F.Julián
jo,st
» 02.06.2014 - 19:25
krizekkk
Od kořínku shnije jedině kořínek sám...
Ale mě neber vážně. Já věřím, že i sklenice zplodí sklínku.
O čem dumá kořen asi
tkaje hlínu svými vlasy
tuší pravdu o stromoví
v tichu půdy, když si hoví?
Ale mě neber vážně. Já věřím, že i sklenice zplodí sklínku.
O čem dumá kořen asi
tkaje hlínu svými vlasy
tuší pravdu o stromoví
v tichu půdy, když si hoví?
» 02.06.2014 - 19:55
Milena
ST.
» 03.06.2014 - 06:56
Řekla bych že oko do duše okno, ale v tomhle případě je v básni ještě jiný podtón...
» 03.06.2014 - 10:19
je skvělá, jsou v ní všechny dřívější úsměvy, nápaditý název a vůbec velký ST
» 03.06.2014 - 20:18
Ardina: Lilith: Maryje...: Milena: valerie: HANKA: Lota: J.F.Julián: Kajuta: krizekkk: :) Děkuji moc
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Civilizační choroba... | Následující: Předávkování...