O barvách duchů Pegasů / Věci prosté

...

» autor: Kajuta

A tak Ti zpívám pod balkónem,
o křídlech z mechu, listí, květů
chytni se větru stříbra, honem
naproti půjdem živlům, světu

Kurýrech, vlacích, tiché poště
potrubní trase v sklouzlém díky
z radosti vějíř, věci prosté
v něm nasázené jako píky

bez bodců ovšem, ostří bylo
v kamenných větách, trní slov
když do pil blesků prudce lilo
pak vzlétla křídla bez olov

Kdy s pinožením konec, shonem?
A kdy čas utne nečasu?
A tak Ti zpívám pod balkónem
o barvách duchů Pegasů

Tipů: 27

» 27.05.14

» komentářů: 19

» čteno: 961(21)

» posláno: 0

» nahlásit

Ze sbírky: pocitopochody

Komentáře (19)

» 27.05.2014 - 01:06

Lilith

Stříbrného větru se chytit, poslouchat podbalkónový zpěv v barvách duchů Pegasů... s vějířem radosti... to nejsou věci prosté... to je zázračný svět... :-) kam ti ST posílám a tu zvláštní atmosféru do paměti zakládám... :-)

» 27.05.2014 - 06:54

básněnka

Tak zpívej nejen pod balkonem, ať slyší tě i roje včel, křídla pak vzlétnou, rychle ...honem a srdce bude na dostřel...

» 27.05.2014 - 07:22

Kajuta

díky vám, poetky. :)

» 27.05.2014 - 08:16

J.F.Julián

pěkné st

» 27.05.2014 - 08:31

myšlenka pouhá

... nádhera.... záložka... ST !!!
:)