Tolik se mi toho stalo / V obrazech řečených slov
nezakládá se na skutečnosti
» autor: Tomáš Přidal |
Utopil jsem se
V myšlenkách
Ztratil jsem hlavu
V oblacích
Propadl jsem se
Hanbou
Spálil jsem se
Důvěřivostí
Tolik se mi toho stalo
V obrazech řečených slov
Až se cítím ublížený
Zklamaný uvnitř sebe
Všechno jsem vydržel
Mám přece tuhý kořínek
Mě jen tak nic nezlomí
Možná jenom strach
Nyní se už méně bojím
Co mě zase potká
Jsem si však jistý
Že se mnou nic jen tak nezamává
Lehko
Jako s kusem hadru
Nikdo mi již nevmete do tváře
Špínu a nadávky
Už nehodlám nic žehlit
Těm druhým, kteří žádali o pomoc
Ač rád pomohu lidem
Moje přívětivost a obětavost
Mě málem přivedla do slepé ulice
V patách mi již nejsou
Potíže a Vymahači duší
Raději ať pohrozí
Těm Prokletým...
Má duše je čistou lilií
Moje slova pohlazením
Mé myšlenky jsou prosluněné
Dobrou náladou, hřející blahem
Můj srdeční tep
Udává ten správný směr
Už nikdy víc
Nechci být člověkem
Z duše dobrým
Kterému za to
Hází pod nohy
Klacky zrady
V myšlenkách
Ztratil jsem hlavu
V oblacích
Propadl jsem se
Hanbou
Spálil jsem se
Důvěřivostí
Tolik se mi toho stalo
V obrazech řečených slov
Až se cítím ublížený
Zklamaný uvnitř sebe
Všechno jsem vydržel
Mám přece tuhý kořínek
Mě jen tak nic nezlomí
Možná jenom strach
Nyní se už méně bojím
Co mě zase potká
Jsem si však jistý
Že se mnou nic jen tak nezamává
Lehko
Jako s kusem hadru
Nikdo mi již nevmete do tváře
Špínu a nadávky
Už nehodlám nic žehlit
Těm druhým, kteří žádali o pomoc
Ač rád pomohu lidem
Moje přívětivost a obětavost
Mě málem přivedla do slepé ulice
V patách mi již nejsou
Potíže a Vymahači duší
Raději ať pohrozí
Těm Prokletým...
Má duše je čistou lilií
Moje slova pohlazením
Mé myšlenky jsou prosluněné
Dobrou náladou, hřející blahem
Můj srdeční tep
Udává ten správný směr
Už nikdy víc
Nechci být člověkem
Z duše dobrým
Kterému za to
Hází pod nohy
Klacky zrady
Tipů: 4
» 25.05.14
» komentářů: 2
» čteno: 540(7)
» posláno: 0
» nahlásit
» 25.05.2014 - 13:32
jasně nemusí vždy básnický subjekt souviset s poetou, ale! toto by nemohl napsat nikdo kdo není dobrým člověkem, s čistotou v duši...stejně by ten člověk z básně musel žít neskutečně nešťastně, třeba se jen doteď obklopoval špatnými lidmi, bolí kam až může dohnat nedostatek lásky a pochopení, strach ze zklamání a ze zrady člověka, který by si zasloužil být milován a obklopen úctou, bolavé ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Proud myšlenek | Následující: V pevném kořenu láskohraní