Rozbřesk za chladných dnů» autor: Stolenheart |
Na terase
usmála ses flirtovně
ještě před svítáním
zahlédl jsem jiskry
ze zanikajících obzorů
lítostivých růží
brzo ráno
u východu slunce
chytla ses za ruku
pevně stikla
a já poprvé uviděl
slzu na tváři
probouzející se úsměv
s citlivým průnikem
zakousl se do mě
ticho nás zaslepilo
naštěstí jen na chvilku
než zjistili jsme
význam slova láska
bylo příliš pozdě
na to, abychom se objali
jak ty dvě kammené sochy
objevující se ve snech
.
.
.
když jsme sami
usmála ses flirtovně
ještě před svítáním
zahlédl jsem jiskry
ze zanikajících obzorů
lítostivých růží
brzo ráno
u východu slunce
chytla ses za ruku
pevně stikla
a já poprvé uviděl
slzu na tváři
probouzející se úsměv
s citlivým průnikem
zakousl se do mě
ticho nás zaslepilo
naštěstí jen na chvilku
než zjistili jsme
význam slova láska
bylo příliš pozdě
na to, abychom se objali
jak ty dvě kammené sochy
objevující se ve snech
.
.
.
když jsme sami
Tipů: 23
» 16.05.14
» komentářů: 14
» čteno: 715(21)
» posláno: 0
» nahlásit
» 16.05.2014 - 14:01
nádherně citlivě jsi popsal tu končící lásku, bohužel i to k životu patří a básníkům to odjakživa sluší, trochu boleSTi
» 16.05.2014 - 18:02
V parku stojí socha
děvčete a hocha.
S neskrývanou rozkoší
každou noc tu sousoší.
(K. Plíhal)
Omlouvám se, nezlehčuji, ale najednou se mi vybavily tyto veršíky ;-)
Líbí se mi tvoje báseň...
ST
děvčete a hocha.
S neskrývanou rozkoší
každou noc tu sousoší.
(K. Plíhal)
Omlouvám se, nezlehčuji, ale najednou se mi vybavily tyto veršíky ;-)
Líbí se mi tvoje báseň...
ST
» 16.05.2014 - 19:59
krizekkk
Líbí
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.