Duha

To ty jarní vůně a deště evokují nám již dávno zapomenuté okamžiky... díky za ně...

Dětství za sebou, život před sebou, tenisky na nohou. Moc hezké. ST:)))

Někdy máš prostě jen chuť zase houpat nohama sedící na můstku přes místní potok, chceš zase sjíždět v pláštěnce každou mokrou mez kudy běžela voda, když hustě pršelo, brodit se maxikaluží a holinky mít samý bláto, dívat se jak po dešti krásně kvetou šípkový růže a za šumění deště si snít o Slunci. Slaměný klobouk už ti vzalo samo léto a ty zas točíš svůj zasněný pohled do duhy. :O) ST

http://www.youtube.com/watch?v=fahr069-fzE

.
Vulkán co v duši má něhu
.

Skvělá, milá, vzpomínková... :-)
ST

Tolik lidi Bůh miloval,že udělal to znamení..ST:-)

i přes zablácený tenisky
jsi čiSTej;-)

ST..

Guanti Rosi:
To je komentář jak víno
klidně hodnej samostatného zveřejnění

jo a díky za tak silnou invenci

tuhle cestu mám taky moc ráda :)

pěkně napsané......ST

Duhová cesta do dětství...moc pěkná ST ツ

ST

Mokrý botky... Mokro v hlavince... dětství... st

Ty situace jsem prožil taky,
nenapsal, bohužel...
*

sedím, slzím, přitom cítím v očích jiskřičky a je mi krásno na duši... myslím, že se zítra půjdu podívat po nějaký pěkný louži (já si ty zablácený tenisky občas dopřeju i teď... ;-) )

ST