Já, já, já ...

Smutná jsem
když slunce uklání se mi
v dáli
když vítr v korunách stromů
posmutněle šumí
když ptáci
se k spánku ukládají
když bolest v srdci
se do večera stupňuje
a mění
...
Smutno je na duši
když síly přírody
najednou tmu mi dopřávají
...
Ta zkušenost bolí
...
O to víc radostné
je každé nové ráno
když krůček
k úsměvu
pouze mi chybí
když osud splní
co bylo jím přáno
když noc tesklivá
vykoná co slíbí
a odejde tak
jak podle hodin
je psáno
a to se mi moc líbí
...
Snad nezmizí mi den
ve strachu tesklivém
...