Ledová kra
...na rozloučenou....
» autorka: svetlana astachova |
V moře, které vše přijímá,
ledová kra odplývá.
Temnou nocí putuje,
stále více se vzdaluje.
Dřívější tvar její ztratí se,
s osudnou hlubinou spojí se.
Je to snad náhoda,
že osudu člověka se podobá?
ledová kra odplývá.
Temnou nocí putuje,
stále více se vzdaluje.
Dřívější tvar její ztratí se,
s osudnou hlubinou spojí se.
Je to snad náhoda,
že osudu člověka se podobá?
Tipů: 17
» 15.04.14
» komentářů: 11
» čteno: 619(21)
» posláno: 0
» nahlásit
» 15.04.2014 - 09:21
Máme podobný myšlenky. Kdysi jsem jednu o kře a životě také psala, však nedopsala..ANo, podobá se ..
Na kře života nebezpečně plujeme, odlamujeme tu ledovou zem pod nohama. Nevíme, tápeme...
Na kře života nebezpečně plujeme, odlamujeme tu ledovou zem pod nohama. Nevíme, tápeme...
» 15.04.2014 - 19:28
krizekkk
T
» 17.04.2014 - 08:30
zenge: vavaoko: valerie: Psavec: Květka Š.: krizekkk: Kajuta: já.x.ty.y.: HANKA: E.T.Jane:
Děkuji všem za přízeň,
byl to náročný týden
a ještě náročnější víkend
- kulturní i pracovní.
Divadelní žatva skvělá,
Listování s Hejlíkem,
přijímačky nachystala,
zas se těším na víkend.
Děkuji všem za přízeň,
byl to náročný týden
a ještě náročnější víkend
- kulturní i pracovní.
Divadelní žatva skvělá,
Listování s Hejlíkem,
přijímačky nachystala,
zas se těším na víkend.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Nezoufat a doufat | Následující: Otrokyně