Idea

Jsem v pusté zemi císařem
bez pážat a šaška
kterého si dělám sám
myslím na pohřbenou ideu
múzu s rty okvětních lístků růží
stejně páchnoucích když hnijí
s vlasy nočních per havrana mrchožrouta
kůží pergamenově křehkou
barvy slonovinového zmaru
s očima jež mi vysávaly síly
jako upíří ostré tesáky
a její ruce byly dokonalé
pařáty bestie trhající srdce plná krve
a touhy po porozumění a pohlazení
překrásná slova doléhají k jejím uším
a tříští se zde jako vlny o skály
na ostrovech osamocení a netečnosti
bez přístavů pro lodě Haadovi
které by převezly její duši
rozpolcenou tisíci přáními
myslím na ideu
na její krásu
a její život
který jsem chtěl mít.