Má lásko

» autorka: Slunce
Má lásko, ztracená v realitě každodennosti.
Kde se právě teď ukrýváš? Kde jen mám tě hledat?
Tak moc mi schází tvůj pohled, tvé doteky i intimnosti.

Tvůj nezkrotný temperament, tvé nápady i tvá zlost,
výraz tvé tváře i očí, ve kterých se ráda ztrácím při našem milování.
Tvůj úsměv, tvá slova, tvé nápady i tvá pošetilost.

Být ptákem a křídla mít, obletěla bych celý svět,
abych tě na malý okamžik z výšky spatřit mohla.
Být rybou, všechna moře i oceány by jen kapkou vody pro mne byly,
i kdybych život ztratit měla, ten okamžik krátký kdy spatřit bych tě směla,
za tu oběť by stál.

I kdybys znát se ke mně nechtěl,
i kdybys nové lásky v světe poznal.
Má oběť nebyla dost velká,
to díky tobě, jsem na chvíli žít zas mohla.

I kdybych ztratila se při té cestě,
i kdybych s jinou ženou v náručí tě našla.
Má oběť nebyla dost velká,
To díky tobě, jsem krásy života zas vidět mohla
a nezůstala slepá.

Teď životem však unášet se nechám,
a čekat budu na tebe, můj milý,
na tu realitu každodenní i na to krásné snění…
Tipů: 13
» 10.04.14
» komentářů: 6
» čteno: 786(13)
» posláno: 0


» 10.04.2014 - 12:21
ST :)
» 10.04.2014 - 13:27
ST))
» 10.04.2014 - 13:58
opravdu plná lásky, citu ST
» 10.04.2014 - 17:28
ST:-)
» 10.04.2014 - 22:16
Nechat se jen tak unášet životem... je fajn... :-)
ST
» 13.05.2015 - 11:44
jak láska dokáže bolet
ST.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Vzkaz | Následující: Mé dnešní Já

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku